Majitel (společnost Tesco) se rozhodl, že zboří budovu bývalého obchodního domu Máj a místo ní postaví úplně nové, krásné nákupní středisko. Toto prohlášení vyvolalo vlnu odporu i souhlasu a společnost Tesco, zaskočena tím humbukem, se nakonec rozhodla pouze pro vnitřní rekonstrukci budovy s tím, že její plášť zůstane neporušen, pouze projde očistou. Inu, proč ne.

Není pochyb o tom, že stavby jako Máj, Kotva, Palác kultury nebo kancelářský komplex za Národním muzeem jsou vady na kráse hlavního města. Socialistická arogance ve spojení s nedostatkem stavebního materiálu zplodila v centru neuvěřitelné zrůdy, které šikanují sousední o století starší domy. Tydo zrůdy však mají dvě veliké výhody, díky kterým jsou cenné pro architekty i urbanistické nadšence. Zaprvé si na nic nehrají, jejich estetická hodnota ustoupila maximální funkčnosti prostoru, byť přímo nad hlavami návštěvníků visí trubky s ovzdušňováním. A za druhé, a to je hlavní důvod, jsou báječným příkladem toho, jaké stavby město snese a jaké už ne. Není lepšího příkladu pro studenty architektury, na čem se učit citlivosti velkých staveb, než právě tyto těžkopádné bedny, které mezi krásnými secesními domy strhávají pozornost na sebe.

A to Praha dopadla ještě celkem dobře, daleko horší šikanu zažívají centra Liberce, Jihlavy nebo Znojma, kde se stavitelé ani nesnažili budovy obchodních domů zařadit mezi ostatní domy, ale nechali je přistát přímo uprostřed náměstí, čímž narušili několik set let trvající přirozený vývoj města. V Liberci už se připravuje demolice.