|
|
|
politika > topstory:
|
Michal Tillgen - politika - 17.03.2006 - hits:3950 Rychlost mlýnů
Jako když na rybník padne veliký stín, tak zapůsobila zpráva o smrti Slobodana Miloševiče. Vody potemněly, pár žab ztichlo a jiné se rozkvákaly. Hladina se však nepohnula. Proč taky. Fakt jeho smrti nezpůsobil nic jiného, než že se ani exprezident, ani okolní svět nedočkali spravedlivého rozsudku nad válečným vydancem.
1 komentář | hodnoceno: 3.01
|
|
|
|
Náhodně vybraná anketa z archivu:
|
Útok na Irák
podporuji
42%
nepodporuji
46%
nezajímá mne
12%
Hlasovalo: 115 lidí.
Hlasování bylo ukončeno. Datum této samostatné ankety se v databázi nedochovalo.
Archiv všech anket »
|
|
Náhodně vybraný sloupek z archivu:
|
Mike Oldfield
 nahrál album Turbular Bells sám bez cizí pomoci u sebe doma a dostal se do širokého podvědomí hudebního světa. Stal se respektovaným muzikantem a jeho desky si lidé pouštěli pro svoje uspokojení, tak jako se třeba dívají na obraz.
Loňské (nebo snad předloňské?)letní prázdniny jsem slyšel předělávku písně The Moonlight Shadow do elektronické podoby. V Moravském Krumlově, kde jinde. Mí kamarádi říkali: "Ty vole, ty Grův kavrič ('autoři' skladby) jsou fakt dobrý! To se po dlouhý době někomu opravdu povedla písnička!" Kroutil jsem hlavou nad tím, že neznají originální verzi a vůbec je neštve, že došlo k brutálnímu znásilnění díla pana Oldfielda. Několik týdnů na to jsem slyšel předělávku další jeho skladby (Get to France) a ptal jsem se sám sebe, jestli je to vůbec možné, takhle vykrádat, znásilňovat, osekávat a zjednodušovat rockové písně, které tím, že nebudou hrány na kytaru, ztratí veškerý náboj a krásu.
No a co se nestalo - včera jsem zapnul rádio (obvykle stanici Beat, avšak několikrát do měsíce naladím Evropu 2, abych věděl, co je teď v kursu), kde hráli píseň Beds are burning (na Evropě 2). Tuto píseň mám rád, ani nevím proč. V listopadu loňského roku mi dokonce, linouce se z reproduktorů (DOST UŽ BON JOVIHO!), zkrátila ve vyprodané Sportovní hale čekání na koncert kapely Deep Purple. V rádiu však hráli 'moderní nadupanou megaverzi', kde do rytmu tucy tucy zpívala žena (!) s hlasem jak cirkulárka (!!!). Kdyby aspoň moderátor řekl, že jde o předělávku písně kapely Midnight Oil...Nic. Jen prý nová vypalovačka.
Nechápu popularitu raveové vlny a už vůbec nechápu ty pobeďarovaný nagelovaný prasata (sorry, Gigi d'Agostino, stará vojno, jinak ale lidi, kteří dělají s hudbou takové věci, nazvat nemohu), který písně určené kytaře doma v zasmrádlém pokoji u nadupaného počítače předělají do syntetizátorů a pak s tím hurá na dýzy. Třikrát fuj všem coververzím a největší fuj těm blbečkům, kteří předělali Midnight Oil.
Kdo z vás, drazí čtenáři, si vzpomene, jak na závěrečném ceremoniálu olympijských her v Sydney zpívali Midnight Oil naživo? Jaroslav Konas 24.04.2004 Archiv všech sloupků » |
|
Náhodný výběr článků z archivu:
|
|
|