s tvrzeními vycházejícími z Vatikánu nesouhlasím. Antikoncepci považuji za jeden z nejdůležitějších vynálezů lidstva (ještě zjistit, jak ji rozšířit do zemí třetího světa) a postoje vůči homosexuální menšině mi přijdou, jakoby se od středověku nezměnily. Ovšem nemohu nesouhlasit s názorem na klonování. Od doby, kdy člověk začal myslet, výjimal se svojí jedinečností (totalitní režimy vynechme). A dnes, při představě, že po Praze bude běhat osm Konášů, se mi dělá trochu mdlo.
Ráno jsem četl noviny. Psali v nich o britském doktorovi, který umístil ženě do dělohy klonované embryo člověka. A aby to nebylo málo, ten doktor dokonce nabízí párům dva plody, z jednoho by se narodilo normální dítě a druhý plod by zůstal nevyvinutý, zmražený a uschován pro transplantaci svých zdravých buněk do těla svého 'dvojčete', a tak by se mohly léčit různé nemoci. Když si představím, že bych se tatkto narodil, v osmnácti letech onemocněl nějakým virem, jel bych do nemocnice, kde by doktoři z mrazáku vytáhli pětimilimetrové 'něco', co mohlo být mým bratrem, z toho 'něčeho' odejmou buňky, které mi následně budou transplantovány a já budu opět zdravý, tak jsem hodně konsternovaný a znechucený. Přijde mi to jako nějaký béčkový sci-fi film.

Kam až to zajde? Za pár desítek let budou třeba děti v prášku. Žena jej spolkne, pak si pár měsíců počká a bude se konečně moci nazývat maminkou. Bude se vlastně v takovém případě moci vůbec nazývat maminkou? Ne, prášek je hodně naivní představa. Spíš se děti budou prodávat v čípku (No, tak tohle je už vážně nechutný!!!). Klonování je nebezpečná věc. Naštěstí se o zplození lidského klonu pokouší jen pár doktorů ve svých soukromých klinikách. Kdyby bylo klonování lidských embrií programem dotovaným třeba vládou Spojených států, to by byl teprve průšvih.

Koho dnes zajímá nějaký Vatikán?