[Invisible]  [e-space]  [Nekultura]  [Nataceni.com]  [Postreh.com]  [Denikpolitika.cz] Retardér si právě čtou: 4 lidé 
 Úterý, 17. listopadu 2026 svátek má Mahuléna, zítra Romana
  Povídky > topstory:
Jan Holeček - povídky - 12.05.2007 - hits:2143
Vzkaz v lahvi (2. část)
Přinášíme druhou část povídky od Jana Holečka. Přejeme příjemné čtení.
0 komentářů | hodnoceno: 3.01



Listování seznamem:
Stránka 2333/6, předchozí | další
 Nahoru | Hlavní strana

  Náhodně vybraná anketa z archivu:
Na kolik důvěřujete veřejným médiím
Bezmezně, každé slovo
 29%
Jen někdy (nemůžou přece neustále lhát)
 43%
Vůbec jim nevěřím
 29%
Hlasovalo: 14 lidí.

Hlasování bylo ukončeno. Datum této samostatné ankety se v databázi nedochovalo.

Archiv všech anket »


  Náhodně vybraný sloupek z archivu:
Město mrtvých,
Jaroslav Konas
nekropolis, mělo vždy své pevně dané místo. Stavělo se daleko za městem, aby měli mrtví klid a aby návštěva hrobů zesnulých byla pro žijící hezkou procházkou. Ve štředověku už mluvíme o hřbitovech, latinský název zůstal jen v knihách a i z nich postupně zmizel. Kromě těch hřbitovů, jejichž rok založení je neznámý, mezi nejstarší pražská pohřebiště patří Malostranský hřbitov na Smíchově z roku 1679 a Olšany, které jsou jen o rok starší. V té době byl Smíchov nudná ves za Prahou a na území dnešních Vršovic stálo jen pár viničných domků. Na Vinohradech a ve Vršovicích se začalo stavět až po stržení novoměstských hradeb roku 1871, ještě v roce 1857 se na celé ploše od hradeb po Libeň, Nusle a Hloubětín (což byly největší obce na východním břehu řeky) nacházelo 93 domů s 1688 obyvateli. Představte si tedy, jak důležité místo olšanský hřbitov měl, neboť kromě šibeničního vrchu na Florenci to pro Pražany byla zpravidla jediná zastávka cestou z vinic a polí.

A jak vypadají Olšany dnes? Z jedné strany hybridní dort v podobě hotelu Don Giovanni, na druhé straně megapalác Flora. Tyto dvě urbanistické zrůdy hřbitov kleští tak, že naprosto mizí jeho důležitost a atmosféra, věci dnes jen matně naznačené vstupní branou.

Jde o názorný příklad toho, jak se v průběhu věků mění myšlení lidí. Těch dole i těch nahoře, k lepšímu i horšímu.
Jaroslav Konas
09.08.2004

Archiv všech sloupků »


  Náhodný výběr článků z archivu:
Jiří Zahajský – nekrolog
Mazda RX7
Víš kam pozvat dívku na první rande?
Microsoft Train Simulator
Půlnoční výprava
Jan Pavel II – život Karola Wojtyly
Pád třetí říše - Der Untergang - recenze a rozhovor s tvůrcem.
Škola? Ano, ale jaká...
Odposlouchávají se vaše telefonáty a emaily!
Vzkaz v lahvi (2. část)
Mike Oldfield
iMesh
Rammsteini opět útočí...
Chinaski - Music Bar
Chemie lásky.
vydavatel: Jan Soukup
šéfredaktor: Jaroslav Konáš
kontakt: redakce(at)retarder.cz
(c) Invisible systems 1999-2026 a uvedení autoři.
Publikování nebo šíření obsahu Retardéru je bez našeho písemného souhlasu zakázáno.
ISSN 1213-5941
program&design: www.invisible.cz