[Invisible]  [e-space]  [Nekultura]  [Nataceni.com]  [Postreh.com]  [Denikpolitika.cz] Retardér si právě čte 1 čtenář 
 Pondělí, 16. listopadu 2026 svátek má Otmar, zítra Mahuléna
  politika > topstory:
Michal Tillgen - politika - 17.03.2006 - hits:3951
Rychlost mlýnů
Jako když na rybník padne veliký stín, tak zapůsobila zpráva o smrti Slobodana Miloševiče. Vody potemněly, pár žab ztichlo a jiné se rozkvákaly. Hladina se však nepohnula. Proč taky. Fakt jeho smrti nezpůsobil nic jiného, než že se ani exprezident, ani okolní svět nedočkali spravedlivého rozsudku nad válečným vydancem.
1 komentář | hodnoceno: 3.01



Listování seznamem:
Stránka 1931/7, předchozí | další
 Nahoru | Hlavní strana

  Náhodně vybraná anketa z archivu:
Viděli jste někdy Zlaté prasátko??
Každé Vánoce...
 35%
Občas jsem ho spatřil.
 20%
Ne.
 46%
Hlasovalo: 46 lidí.

Hlasování bylo ukončeno. Datum této samostatné ankety se v databázi nedochovalo.

Archiv všech anket »


  Náhodně vybraný sloupek z archivu:
Město mrtvých,
Jaroslav Konas
nekropolis, mělo vždy své pevně dané místo. Stavělo se daleko za městem, aby měli mrtví klid a aby návštěva hrobů zesnulých byla pro žijící hezkou procházkou. Ve štředověku už mluvíme o hřbitovech, latinský název zůstal jen v knihách a i z nich postupně zmizel. Kromě těch hřbitovů, jejichž rok založení je neznámý, mezi nejstarší pražská pohřebiště patří Malostranský hřbitov na Smíchově z roku 1679 a Olšany, které jsou jen o rok starší. V té době byl Smíchov nudná ves za Prahou a na území dnešních Vršovic stálo jen pár viničných domků. Na Vinohradech a ve Vršovicích se začalo stavět až po stržení novoměstských hradeb roku 1871, ještě v roce 1857 se na celé ploše od hradeb po Libeň, Nusle a Hloubětín (což byly největší obce na východním břehu řeky) nacházelo 93 domů s 1688 obyvateli. Představte si tedy, jak důležité místo olšanský hřbitov měl, neboť kromě šibeničního vrchu na Florenci to pro Pražany byla zpravidla jediná zastávka cestou z vinic a polí.

A jak vypadají Olšany dnes? Z jedné strany hybridní dort v podobě hotelu Don Giovanni, na druhé straně megapalác Flora. Tyto dvě urbanistické zrůdy hřbitov kleští tak, že naprosto mizí jeho důležitost a atmosféra, věci dnes jen matně naznačené vstupní branou.

Jde o názorný příklad toho, jak se v průběhu věků mění myšlení lidí. Těch dole i těch nahoře, k lepšímu i horšímu.
Jaroslav Konas
09.08.2004

Archiv všech sloupků »


  Náhodný výběr článků z archivu:
Kdyby ženy vládly světu, nebyly by války?
Pražský životní styl druhé poloviny 19. století
Škoda Roomster - první fotografie
Pyramidy, Sfinga a mylný názor většiny egyptologů
Luciano Pavarotti – nekrolog
Dnes mě opustil přítel.
Memorial Air Show 2001
Králem komiků je Vlasta Burian
Alois Eliáš
Co je to SEALs?
Co je to deprese?
Rammsteini opět útočí...
Kam na vysokou školu?
Sudoku - plná hra ke stažení
Příběh ruské dívky.
vydavatel: Jan Soukup
šéfredaktor: Jaroslav Konáš
kontakt: redakce(at)retarder.cz
(c) Invisible systems 1999-2026 a uvedení autoři.
Publikování nebo šíření obsahu Retardéru je bez našeho písemného souhlasu zakázáno.
ISSN 1213-5941
program&design: www.invisible.cz