[Invisible]  [e-space]  [Nekultura]  [Nataceni.com]  [Postreh.com]  [Denikpolitika.cz] Retardér si právě čte 1 čtenář 
 Pondělí, 16. listopadu 2026 svátek má Otmar, zítra Mahuléna
  Historie > topstory:
Jan Holeček - historie - 19.05.2006 - hits:2891
Alois Eliáš
Přečtěte si o jednom z nejdůležitějších mužů československé politické scény, jehož nadcházející smutné výročí úmrtí si v těchto dnech připomínáme.
1 komentář | hodnoceno: 3.03



Listování seznamem:
Stránka 1930/2, předchozí | další
 Nahoru | Hlavní strana

  Náhodně vybraná anketa z archivu:
Dárky k Vánocům
už mám koupené
 33%
koupené ještě nemám
 34%
o Vánocívh nechci vůbec slyšet!
 33%
Hlasovalo: 614 lidí.

Hlasování bylo ukončeno. Datum této samostatné ankety se v databázi nedochovalo.

Archiv všech anket »


  Náhodně vybraný sloupek z archivu:
Město mrtvých,
Jaroslav Konas
nekropolis, mělo vždy své pevně dané místo. Stavělo se daleko za městem, aby měli mrtví klid a aby návštěva hrobů zesnulých byla pro žijící hezkou procházkou. Ve štředověku už mluvíme o hřbitovech, latinský název zůstal jen v knihách a i z nich postupně zmizel. Kromě těch hřbitovů, jejichž rok založení je neznámý, mezi nejstarší pražská pohřebiště patří Malostranský hřbitov na Smíchově z roku 1679 a Olšany, které jsou jen o rok starší. V té době byl Smíchov nudná ves za Prahou a na území dnešních Vršovic stálo jen pár viničných domků. Na Vinohradech a ve Vršovicích se začalo stavět až po stržení novoměstských hradeb roku 1871, ještě v roce 1857 se na celé ploše od hradeb po Libeň, Nusle a Hloubětín (což byly největší obce na východním břehu řeky) nacházelo 93 domů s 1688 obyvateli. Představte si tedy, jak důležité místo olšanský hřbitov měl, neboť kromě šibeničního vrchu na Florenci to pro Pražany byla zpravidla jediná zastávka cestou z vinic a polí.

A jak vypadají Olšany dnes? Z jedné strany hybridní dort v podobě hotelu Don Giovanni, na druhé straně megapalác Flora. Tyto dvě urbanistické zrůdy hřbitov kleští tak, že naprosto mizí jeho důležitost a atmosféra, věci dnes jen matně naznačené vstupní branou.

Jde o názorný příklad toho, jak se v průběhu věků mění myšlení lidí. Těch dole i těch nahoře, k lepšímu i horšímu.
Jaroslav Konas
09.08.2004

Archiv všech sloupků »


  Náhodný výběr článků z archivu:
Jak se rozejít s partnerem?
Půlnoční výprava
Jiří Zahajský – nekrolog
David Spilka – Stříbrný sen (recenze)
Anketa: sex symboly českého filmu
Jak sbalit své děvče.
Jak se vypořádat s vaší kritikou.
Odposlouchávají se vaše telefonáty a emaily!
Mike Oldfield
Na začátku byl "človíček"
Česká hiphopová scéna
Co je to deprese?
Ceny Thálie 2005 – Lipský poděkoval sám sobě
Chinaski - Music Bar
Být sám sebou
vydavatel: Jan Soukup
šéfredaktor: Jaroslav Konáš
kontakt: redakce(at)retarder.cz
(c) Invisible systems 1999-2026 a uvedení autoři.
Publikování nebo šíření obsahu Retardéru je bez našeho písemného souhlasu zakázáno.
ISSN 1213-5941
program&design: www.invisible.cz