a prohlížel si nově vydané knihy vystavené ve výloze. Tu najednou kdesi za mými zady slyším hrubý mužský hlas: "No prosím, heleme se, kdo tu visí! Hubajda! Hubajda, hubajda!" Řekl jsem si, že jde zase další člověk, který musí do telefonu řvát jak na lesy. Ten muž se ale zastavil vedle mne a pokračoval v monologu, ačkoliv telefon v ruce neměl: "Tak Hubáček má zase novou knihu! Co to je? Boj o středomoří? Aha! Hubáček! My mu s chlapama řikáme Hubajda. Hubajda, Hubajda." Já se podíval vedle výlohy, kde visel obrovský modrý plakát avizující knižní novinku od jistého pana Hubáčka. Muž se snažil evidentně mi o něm prozradit víc, ale já dělal neslyšícího nebo spíše nerozumějícího turistu (to knihkupetství je v Kaprově ulici, tam, když potkáte Pražana, můžete si s ním pomalu potřást rukou, jaká je to náhoda). "Pochází z Olomouce! Takovej vousatej blb je to!" Muž byl viditelně sklamán mým nezájmem a odcházel. "Bydlí u nás na šestce, čůr..jeden!" stačil mi ještě oznámit, než zmizel za rohem a nechal mne samotného s mými myšlenkami. Začal jsem se sám sebe tázat, kdo že je ten Hubáček, když na něj nadává kolemjdoucí muž?

Chvíli mi trvalo vystřízlivění, pak jsem se sám sebe konečně zeptal, kdo že je ten kolemjdoucí (nevkusně oblečený) muž? Vzhledem k tomu, že mluvil jako dlaždič a dovolil si spisovatele a (podle obsahu knihy) historika označit za mužskou genitálii, řekl bych, že je jeden z těch lidí, kteří s chlapama sedí v hospodě a nadávají na úspěšnější, inteligentnější a (což s tím souvisí) bohatší sousedy, v tomto případě pana Hubáčka. Vezmeme-li v potaz vzdělání, tituly a úspěchy obou mužů, pak jako idiot a blb by se měl označit spíše ten kolemjdoucí muž než nějaký Hubáček. K tomuto závěru jsem ale došel až po půl hodině procházení se Prahou a usilovného myšlení. Kolik lidí ale k takvému závěru vůbec dojde? Kolik lidí si bude myslet, že ten Hubajda je fakt idiot, když to Franta včera říkal v hospodě?

A to jsem se byl jen tak projít...