Po čtvrt roce přinášíme vámi "úporně" vyžádané pokračování úspěšné povídky, kde se dozvíte jak to všechno dopadlo a co se stalo s Olivií!
Pokud jste nečetli 1.díl povídky, klikněte zde.
"Pozval mě na oběd, kde jsem mu podrobně vysvětlil, co se mi všechno přihodilo. Celou historku si poslechl a povídá: "Říkáš že se jmenovala Olivie? O Olívii je jedna pověst, která se váže k našemu panství. Kdysi na tomto zámku žil velmi krutý vladař, který se zamiloval do jedné dívky z nedaleké vesnice. Na zámku máme dokonce i její obraz! Pojď se podívat!" Pokračuje ve vyprávění: "Dívka ho však nechtěla a tak."
Příběh z dávných časů:
Vladař se jmenoval Albert z Krchovic, byl zastáncem starých tvrdých osvědčených metod, které prosazoval kde mohl. Avšak, lidé z panství, od malička na jeho režim přizpůsobovaní nejevili pražádný odpor a nikdo se mu nikdy nepostavil.
Jednoho vyjel se vracel z dalekých cest, od svého zámku v Krchovicích ho dělilo jen pár kilometrů, ale čím více se přibližoval tím více houstla mlha. Byla již skoro noc a tak se rozhodl, že přenocujou v příští vesnici. Tam ho samozřejmě přivítali s otevřenou náručí a nabídli nocleh. Místního krčmáře napadlo, že bude-li Alberta hostovat, může se mu to v budoucnu hodit, a tak ho přijal jako hosta do svého hotýlku.
Následovala neskromná hostina, všichni se bavili, popíjeli, pojídali.. až si Albert všiml překrásné dívky, která se oslavy zdržovala a posedávala na druhém konci sálu.
Pojednou mu myšlenky na ni vlezly do hlavy a neustále se na ni po očku poohlížel.
Již mu to nedalo a dotázal se krčmáře, kdo že to je, to nesmělé děvče co támhle posedává. Načež se dozvěděl, že se jedná o 17tiletou krčmářovo dceru. Inu tehdy se lidi z vyšších vrstev nebrávali z lásky, povětšinou to bylo z majetkových příčin nebo jednorázové zaujetí, které postihlo Alberta. Ten již pomalu začínal vycházet ze svých nejlepších let a potřeboval potomky, kteří mu zatím chyběli. A tak slovo dalo slovo, alkohol odebral krčmářovi rozum a dohodli se, že Olívie bude chotí pána z Krchovic.
Té se samo sebou nikdo na nic neptal, ráno ji přes veškeré její protesty naložili a odvezli na zámek. Svatba byla naplánována na příští týden. Pán z Krchovic však nechtěl "zajíce v pytli" a tak ještě tu noc vtrhl do Olívijiny komnaty, kde chtěl vykonat své "předčasné" právo první noci. Chytil jí a povalil na lože.. Olívie se však pána hnusila a tak se začala bránit.. neměla ale nejmenší šance, a tak byla po chvíli znehybněna a Albert z ní začal strhávat šaty když tu v poslední chvíli sáhla po rozpáleném pohrabáči z krbu a utnula jím jeho přirození. Začal se potácet a krev stříkala po všech stranách, bylo jasné že se jeho život nepočítá už ani na minuty, v tom se naposledy postavil do pozoru a v Olívino zděšení ještě stačil vznésti kletbu!
Byl to neúprosně krutý člověk, v posledních vteřinách života toužil po pomstě a Olívii proklel k věčnému bloudění po hrabství Krchovickém! Když ráno přišla služebná do osudné komnaty, nalezla Albertovo tělo. Po Olívii se slehla zem. Od té doby se občas zjevuje na zdejším panství"
Tak to je tedy něco! Vždycky jsem o podobných pověstech slyšel v pohádkách :) , ale nikdy by mě nenapadlo že to může být skutečnost, natož že budu přímo jejím účastníkem!
Přítel povídá: "Moc se nevzrušuj! Kdoví cos to vlastně viděl, třeba ses stal obětí nějaké sekty. Pojď se podívat na ten Olívin obraz." Prošli jsme skrz několik komnat a pak po schodech do druhého poschodí zámku, vešli jsme do polosetmělé komnaty, kamarád rozsvítil lampu a povídá: "Tohle je ten obraz! Tak co tomu říká?!" V tu chvíli mě přímo zamrazilo v zádech, viděl jsem tam to překrásné děvče, které mě dostalo pryč z vraku mého havarovaného vozu a pak několik dnů a nocí ošetřovala. Její záhadný úsměv, její nádherné plné rty, krásné dlouhé vlasy, stál jsem tam jako opojený.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ!!!
Další díl (snad již poslední :) se pokusím dopsat do týdne. Chcete li mě povzbudit, odradit, naštvat, udělat radost, nebo urychlit vydání povídky, budu rád za vaše e - maily nebo komentáře které můžete psát pod článek.
Pokud jste nečetli 1.díl povídky, klikněte zde.
"Pozval mě na oběd, kde jsem mu podrobně vysvětlil, co se mi všechno přihodilo. Celou historku si poslechl a povídá: "Říkáš že se jmenovala Olivie? O Olívii je jedna pověst, která se váže k našemu panství. Kdysi na tomto zámku žil velmi krutý vladař, který se zamiloval do jedné dívky z nedaleké vesnice. Na zámku máme dokonce i její obraz! Pojď se podívat!" Pokračuje ve vyprávění: "Dívka ho však nechtěla a tak."
Příběh z dávných časů:
Vladař se jmenoval Albert z Krchovic, byl zastáncem starých tvrdých osvědčených metod, které prosazoval kde mohl. Avšak, lidé z panství, od malička na jeho režim přizpůsobovaní nejevili pražádný odpor a nikdo se mu nikdy nepostavil.
Jednoho vyjel se vracel z dalekých cest, od svého zámku v Krchovicích ho dělilo jen pár kilometrů, ale čím více se přibližoval tím více houstla mlha. Byla již skoro noc a tak se rozhodl, že přenocujou v příští vesnici. Tam ho samozřejmě přivítali s otevřenou náručí a nabídli nocleh. Místního krčmáře napadlo, že bude-li Alberta hostovat, může se mu to v budoucnu hodit, a tak ho přijal jako hosta do svého hotýlku.
Následovala neskromná hostina, všichni se bavili, popíjeli, pojídali.. až si Albert všiml překrásné dívky, která se oslavy zdržovala a posedávala na druhém konci sálu.
Pojednou mu myšlenky na ni vlezly do hlavy a neustále se na ni po očku poohlížel.
Již mu to nedalo a dotázal se krčmáře, kdo že to je, to nesmělé děvče co támhle posedává. Načež se dozvěděl, že se jedná o 17tiletou krčmářovo dceru. Inu tehdy se lidi z vyšších vrstev nebrávali z lásky, povětšinou to bylo z majetkových příčin nebo jednorázové zaujetí, které postihlo Alberta. Ten již pomalu začínal vycházet ze svých nejlepších let a potřeboval potomky, kteří mu zatím chyběli. A tak slovo dalo slovo, alkohol odebral krčmářovi rozum a dohodli se, že Olívie bude chotí pána z Krchovic.
Té se samo sebou nikdo na nic neptal, ráno ji přes veškeré její protesty naložili a odvezli na zámek. Svatba byla naplánována na příští týden. Pán z Krchovic však nechtěl "zajíce v pytli" a tak ještě tu noc vtrhl do Olívijiny komnaty, kde chtěl vykonat své "předčasné" právo první noci. Chytil jí a povalil na lože.. Olívie se však pána hnusila a tak se začala bránit.. neměla ale nejmenší šance, a tak byla po chvíli znehybněna a Albert z ní začal strhávat šaty když tu v poslední chvíli sáhla po rozpáleném pohrabáči z krbu a utnula jím jeho přirození. Začal se potácet a krev stříkala po všech stranách, bylo jasné že se jeho život nepočítá už ani na minuty, v tom se naposledy postavil do pozoru a v Olívino zděšení ještě stačil vznésti kletbu!
Byl to neúprosně krutý člověk, v posledních vteřinách života toužil po pomstě a Olívii proklel k věčnému bloudění po hrabství Krchovickém! Když ráno přišla služebná do osudné komnaty, nalezla Albertovo tělo. Po Olívii se slehla zem. Od té doby se občas zjevuje na zdejším panství"
Tak to je tedy něco! Vždycky jsem o podobných pověstech slyšel v pohádkách :) , ale nikdy by mě nenapadlo že to může být skutečnost, natož že budu přímo jejím účastníkem!
Přítel povídá: "Moc se nevzrušuj! Kdoví cos to vlastně viděl, třeba ses stal obětí nějaké sekty. Pojď se podívat na ten Olívin obraz." Prošli jsme skrz několik komnat a pak po schodech do druhého poschodí zámku, vešli jsme do polosetmělé komnaty, kamarád rozsvítil lampu a povídá: "Tohle je ten obraz! Tak co tomu říká?!" V tu chvíli mě přímo zamrazilo v zádech, viděl jsem tam to překrásné děvče, které mě dostalo pryč z vraku mého havarovaného vozu a pak několik dnů a nocí ošetřovala. Její záhadný úsměv, její nádherné plné rty, krásné dlouhé vlasy, stál jsem tam jako opojený.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ!!!
Další díl (snad již poslední :) se pokusím dopsat do týdne. Chcete li mě povzbudit, odradit, naštvat, udělat radost, nebo urychlit vydání povídky, budu rád za vaše e - maily nebo komentáře které můžete psát pod článek.