|
|
Mám ho!!!
Vydáno dne [08.09.2004] / rubrika [spalovna]
Tento výkřik radosti byl na světě jistě slyšen či vykřiknut
nespočitatelněkrát. Vyřkl ho jistě i pan Flemming čerstvě objevivše penicilin,
Indiana Jones objevivše Svatý grál či Rambo zanořivše svůj supernůž do ztvrdlých
ruských jater hlavního padoucha. I já jsem byl poctěn možností vyřknouti tato krásná
slova. Bylo to v den kdy se ke mně po půlročním pobytu v sídle kriminálky vrátil
můj, 8. ledna ukradený a 21. ledna mnou v bazaru objevený, mobil. (S průběhem
loupeže na mně spáchané se můžete seznámit pokud zalistujete na stránkách Retardéru
a přečtete si článek s příhodným názvem "Naval mobil!".)
Jak jsem již naznačil v úvodu, mně ukradený mobil jsem si sám našel v
jistém pražském bazaru, načež byl policií, s příslibem brzkého navrácení, zabaven z
důvodu dalšího šetření. Po několika měsících vyšetřování stále bohužel nic
nenaznačovalo, že by se tak skutečně mohlo stát. Pachatel byl již díky jeho podpisu
na prodejní smlouvě v bazaru dopaden a mnou identifikován ( skvělý vynález to
poloprůhledné zrcadlo), ale mobil byl stále v nenávratnu. Jediné co mi bylo
oznámeno, poté co se mnou byl sepsán v pořadí už třetí protokol, bylo to, že můj
mobilní telefon musí být ohodnocen soudním znalcem z důvodu dalšího šetření. Tuto
informaci jsem obdržel ústně v březnu. Písemně ke mně doputovala začátkem června.
15. června jsem obdržel písemné vyrozumění, že mi státní zástupkyně mobil vrací z
důvodu jeho nynější důvodné bezdůvodnosti v dalším šetření. To bylo skvělé zjištění.
Mé srdce se naplnilo radostí, protože jsem věděl že svého věrného druha zas budu mít
brzičko po svém boku. A skutečně. Než bys řekl švec jsem byl začátkem srpna
kontaktován kriminalistou se kterým jsem si dohodl termín ve kterém mi můj telefon
skutečně přinesl. Stačilo pouze podepsat převzací listinu (a dvě její kopie) a mohl
jsem slavit. Mobil byl opět můj, ve stejném stavu ve kterém mi byl ukraden. Navíc
byl pouze vyšperkován špatně odstranitelnou nálepkou s evidenčním číslem z
policejního skladu. Vskutku milá pozornost.
Jak jistě vidíte, můj malý kriminální příběh již mám za sebou a zjistil
jsem díky němu mnoho zajímavých věcí. Vím například, že existuje zákon o zachování
soukromí mladistvých pachatelů. Papír s úplným zněním zákona nařizující mi absolutní
utajení jakýchkoliv podrobností o totožnosti toho vygumovanýho idiota (pachatele),
jsem podepisoval nejmíň desetkrát. Musím se přiznat, že absolutně nechápu jeho
smysl. Nemohu se dočkat až uslyším v soudní síni následující rozsudek. "Obžalovaný
se dopustil porušení zákona OOSM, sdělením informace "Bacha lupič" náhodnému chodci
AB, čímž ohrozil soukromí mladistvého XY, který chtěl chodci AB pomocí lešenářské
trubky pouze odehnat od hlavy neznámého bodavého hmyza (není nad právnickou
přesnost). Odsuzuje se proto k veřejné omluvě panu XY a zaplacení odškodného ve
výši...". No prostě paráda.
Zjistil jsem také, že snad celá policie, včetně kriminálky, si stěžuje
na nejmenovaného, zrzavého, kariéristického železničáře, jistého času ve funkci
ministra vnitra. Ten nepochopitelně zrušil sídla kriminálek v jednotlivých částech
Prahy a donutil je fungovat v naprosto nevyhovujícím objektu v Bartolomějské ulici.
Dozvěděl jsem se také, že veškeré vybavení kanceláří muselo být doslova
ukradeno z předchozích objektů, jinak by si neměli kriminalisté ani kam sednout.
Jejich pracovní vybavení bylo téměř k smíchu (resp. k pláči). Mohu vám říci, že
čekat na to až se na jednojehličkové tiskárně značky Hermann(?) vytiskne deset
stránek protokolu je opravdu lahůdka. Zajímavostí také bylo pozorovat jistý zvláštní
tanec, zřejmě indiánského původu, v jehož rytmu se museli policisté pohybovat
(převlékat se, sedat si atd.) chtěli-li zabránit utrhnutí pouzdra na pistoli,
kterých bylo nakoupeno pro policii Čr mnoho tisíc kusů za jistě "výhodných" podmínek
na základě výběrového řízení.
Mé srdce ale hlavně tíží jedna myšlenka. Proč sakra trvalo tak dlouho
než mi vrátili můj milovaný přenosný telefonický aparát? Všichni koho jsem z řad
kriminalistů potkal se mi sice omlouvali, že to trvá tak dlouho, ale ani jediný mi
nesdělil, proč tomu tak je. Bohužel se to zřejmě nikdy nedozvím. Novináři, snad
jediní co mají v silách tuto informaci získat, se bohužel zajímají jen o "pro
obyvatelstvo důležité" informace. Několik dní se proto řeší, proč policie není
schopná ochránit jistému pánovi pozemek, na němž se konal nepovolený Czechtek. Je to
pro občany opravdu tak důležitá informace? Kolika lidem se asi tak může stát, že jim
bude na zahrádce uspořádána nelegální technoparty? Na druhou stranu kolika lidem se
stalo a stane, že jsou jejich dříve ukradené, následně objevené a konečně policií z
důvodů dalšího šetření zabavené věci bezdůvodně zadržovány v policejních skladech?
Je to snad tím, že si musí policisté vypomáhat výbavou občanů, když jim není schopen
ministr vnitra pořídit jejich vlastní? Ukázalo se, že tomu tak není. Pravým viníkem
tak, podle všech dostupných indicií, bude všudypřítomný úřední Šiml. To mi prozradil
i kriminalista, který mi osobně mobil vrátil. Neměl to dělat. Až totiž pana Šimla
potkám, tak za sebe neručím.
|
|
|
Hodnocení článku |
Známka: 2.93
Počet hlasů: 260
Známkování bylo ukončeno.
|
|
|
|
|
Náhodně vybraná anketa z archivu:
46%
28%
26%