Slavím, slavíš, slavíme
Vydáno dne [26.05.2004] / rubrika [spalovna]
Každý rok se desetitisíce mladých lidí snaží přežít jeden z důležitých momentů v jejich životě - maturitu. Maturitě se odnepaměti říká "zkouška dospělosti", podle mého je tomu hlavně proto, že člověk musí přežít zážitek mnohem nebezpečnější než je maturita sama, a to pomaturitní oslavy.
Lidské tělo je velmi zvláštní zařízení. Když se blíží krizová situace, člověku se do žil vlije kromě jiných látek i adrenalin, který připraví tělo pro nadcházející zvýšení výkonu. Po skončení krizové situace (a při případném přežití) se do žil dostává mnohem zajímavější látka a to endorfiny. Ty způsobí, že člověk se dostane do stavu euforie. Mnohdy je však stav euforie velmi nebezpečný. Roztomilého králíčka tak třeba napadne, že tím jak před pěti minutami utekl orlovi zpod drápů se půjde pochlubit hladové lišce, ještě roztomilejší rodinku lumíků napadne, že únik hladové lišce oslaví divokou pitkou na okraji skalního útesu atd. Pokud se své přežití (v tomto případě maturity) rozhodnou oslavit lidé, ať už uspějí či nikoliv, jejich kroky vedou vždy k alkoholu. Po menších pitkách po jednotlivých maturitních dnech se zpravidla koná závěrečná "monstr pitka" (popř. kalba), kdy se početná skupinka bývalých studentů sejde na jednom místě s úmyslem "dobře se bavit". Tím "dobře se bavit" je však mnohdy myšleno: opít se jak zákon káže, skandovat co nejhlasitěji oslavné pokřiky, dobře se bavit tím jak kamarád zvrací na interiér restaurace, pozvracet kamaráda zvracejícího na interiér restaurace, vyspat se s totálně opilou spolužačkou popř. spolužákem (jak romantické) a následující den se probudit v chýši uprostřed Guatemaly po boku třech sličných indiánek a jednoho roztomilého prasátka, s čerstvě uloveným hrochem pod hlavou. Netvrdím, že právě toto je vysněná meta všech účastníků (snad krom toho nezávazného sexu, ale to už tu bylo). Já osobně jsem zažil i spoustu povedených akcí, kdy se lidé bavili, nikoho přílišně neobtěžovali a nikomu se nic nestalo.
Každá oslava však nemusí probíhat jen pohodově. V opilosti se lidé, ve jménu zábavy, vrhají do velmi nebezpečných akcí. A tak mě napadá co je na tomto způsobu oslavy tak skvělé. Přijde mi například divné účastnit se nějaké akce s úmyslem opít se tak, abych si druhý den nic nepamatoval. To mi přijde velmi nebezpečné. Chápu, že se oslav neúčastním proto, abych pak zážitky z nich mohl vyprávět vnoučatům, i když i to je někdy nutné, vzhledem k objasnění původu jejich rodičů, ale přijde mi, že si oslavenci neuvědomují rizika svého chování. Absolutně opilý člověk dělá věci, které by jinak nedělal. (tohle vážně přišlo z mé hlavy?) Například nezávazný sex v opilosti může, kromě ostudy, přinést i rozmanité pohlavní choroby (AIDS, syfilis, kapavku, těhotenství apod.). Nepříjemná je také představa probuzení-se na policejní stanici. Zkuste policii dokázat, že jste se doopravdy snažil pouze schovat před deštěm a netušil jste, že váš nouzový příbytek je čerstvě vykradená trafika. Nehledě na obtížnost shánění alibi.
Nebezpečné je taky to, že opilý člověk se chová absolutně netolerantně a často obtěžuje cizí lidi. Když jsem se já snažil vcítit do pocitů lidí, kteří se dostali do kontaktu s naší oslavující skupinou cestou přes Nuselák na Vyšehrad, bylo mi přinejmenším nepříjemně. Oslavenci si neuvědomují, že jejich svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého člověka. Já tohle pravidlo toleruji a tak se mi občas stane, že z právě probíhající oslavy odejdu. Mnohdy totiž nevydržím ten stresující pocit očekávání jistě se blížícího průšvihu. (jsem to ale lama) Sice je možné, že přijdu o spoustu "zábavy", ale alespoň vím, že se mi nestane, aby mě někdo, i přes mé omluvné "Ale já dneska odmaturoval", zmlátil za to, že můj spolužák hodil popelnici na jeho auto.
Tuším, že mnohým z vás se vkrádá do hlavy, jak by asi měla probíhat oslava podle mých představ. že by takhle?:
17:00 - 18:00 Návštěva cukrárny a povídání o plánech do budoucnosti.
18:00 - 19:00 Procházka do Stromovky a házení frisbee.
19:00 - 20:00 Veselá párty u MacDonalds. (balónky, papírové čepičky a Happy meal pro každého)
20:00 - 21:00 Popíjení čaje ve stylové čajovně a následná meditace.
21:00 - 22:00 Mše za propadlé spolužáky.
22:00 - Sraz s rodiči, kteří nás odvezou domů.
Takhle určitě ne. Celá akce by mohla probíhat velmi podobně jako většina oslav, jen by se měla dodržovat určitá pravidla. Pravidla akce by samozřejmě závisela na místě konání. Je jasné, že dělání hluku není problém v myslivně uprostřed lesů, zatímco v paneláku či v ulicích spícího města už ano.
Zde je několik častých prohřešků proti dobrým mravům:
(schválně kolika z nich se pravidelně dopouštíte)
- poškozování cizí věci
- obtěžování spoluobčanů nadměrným hlukem či letícími předměty. (např. hostů restaurace, chodců, sousedů, policejních hlídek se psy atd.)
- utíkání z podniků bez placení (na úkor ostatních účastníků akce)
- přílišná konzumace alkoholu (myšlena otrava alkoholem)
- úmyslné opití, na alkohol ne právě zvyklého, kamaráda/kamarádky
- hecování kamaráda/kamarádky (či nepřítele/nepřítelkyně) do riskantních akcí
- konzumace domácích mazlíčků pořadatele akce
- vhazování jiného účastníka akce do řeky a podobné nebezpečné "legrácky"
Možná, že to tak nevypadá, ale nechci tady nijak moralizovat. Tohle je čistě můj současný pohled na věc a jen čas ukáže, jestli mi i vydrží a nebo se mi v budoucnu během některé oslavy podaří:
- rozbít stůl
- poprat se s hosty restaurace a následně pokousat psa policejní hlídky
- dát si láhev whiskey na účet všech
- otrávit se alkoholem
- opít spolužačku - premiantku
- přesvědčit kamaráda, že když dopadne na špičky, tak se mu nemůže nic stát
- opéct si nic netušící morče
- utopit v řece nejen kamaráda, ale i zbytek oslavenců během dne dětí v Hamelnu
Tak na viděnou.
|
|
|
Hodnocení článku |
Známka: 2.99
Počet hlasů: 327
Známkování bylo ukončeno.
|
|
|
Náhodně vybraná anketa z archivu:
35%
37%
28%