|
|
Já vám to teda dám.
Vydáno dne [14.04.2004] / rubrika [spalovna]
"No, já vám to teda dám, ale jenom proto, že už to děláte potřetí a je mi vás líto". Víte co tato věta znamená? Nebezpečí. Nebezpečí pro všechny kdo se v nejbližší době ocitnou v blízkosti oné "vyznamenané" osoby, která právě obdržela řidičský průkaz.
Řidičský průkaz je v dnešní době něco, bez čeho se dá obejít jen velmi těžko. O jeho získání se snaží čím dál tím více mladých lidí. O čem vlastně je "Řidičák." Je to především o obrovské zodpovědnosti. Auto je totiž, jak ukazuje zvyšující se nehodovost, nejnebezpečnější zbraní, která kdy byla vynalezena, a to především kvůli své dostupnosti. Tak jako je těžké získat povolení k užívání krátké střelné zbraně mělo by být i obtížné získat povolení k užívání automobilu. Současné zkoušky jsou však téměř fraškou. Po absolvování teoretických testů, které se stačí našprtat, následuje zkušební jízda. Ta většinou vypadá následovně: nesmírně soustředěný řidič jede konstantní rychlostí, nepřevyšující 40km/h, před každým zabočením bliká jako o život. Jakmile dává přednost zprava zpomalí a velmi dlouhým pohledem zkontroluje situaci. V autě ho nikdo a nic neruší a i účastníci provozu se chovají jinak protože vidí, že se jedná o vůz autoškoly a jsou proto velmi ohleduplní. Normální jízdu to tak nepřipomíná ani omylem. Při ní může být člověk rozptylován jak spolujezdcem tak třeba rádiem. Pokud jede stejně rychle jako jezdil v autoškole začnou ho všichni zuřivě objíždět nebo na něj troubit. Ohleduplnost ostatních řidičů bude ta tam, protože na střeše nebude mít nápis autoškola. Nikdo mu navíc nebude pomáhat podvojnými pedály ani radit tak kvalitně jako instruktor autoškoly.
I put hands up and screaming...
Zde jsou dva příklady toho, kdy dostanou řidičák i lidé, kterým bych ho já nedal ani náhodou.
Příklad 1
Prvním osobou, která dostala řidičák je osmnáctiletá dívka (moje spolužačka). V jejím okolí je známa jako manuálně nezručná, se špatnou prostorovou orientací, neschopná řešit více věcí najednou, se špatnou schopností soustředění a vůbec se zdá, že si neuvědomuje realitu. Není prý schopná ani normálně jet na kole. Už když jsem se dozvěděl, že si ona osoba dělá řidičák, nevěděl jsem jestli se mám smát, nebo jestli mám přestat vycházet z domu. To, že ona dívka bude nebezpečná, svědčily i příhody, které vyprávěla o přestávce ve škole. "Hihihihííííííí (pravdivý zápis smíchu oné osoby) tak jsem včera málem někoho přejela. Hihííííííííííhi." "Jsem jela kolem nástupního ostrůvku zrovna když tam stála tramvaj." "No a tam chodily lidi, no tak jsem radši přidala, aby uhnuli." Jen by mě zajímalo co jí na to řekl její instruktor. Pravdou je, že asi po roce(!) byla připuštěna ke zkoušce. Teorii udělala s přehledem, ale jízdu ne. Povedlo se jí, krom jiných chyb, i nedat přednost zprava (snad nejčastější příčina neúspěchu) na značené křižovatce. Dostavila se tedy na druhý termín jízd. Při něm se jí povedl manévr vpravdě ojedinělý. Sama to popsala následovně "Jsem zatáčela doprava a najela jsem si trochu rychle a najednou mi instruktor strhnul volant. Ani nevím proč, jsem jela docela dobře." S pravou verzí se svěřila kamarádce, která nám ji prozradila. Spolužačka zatáčela doprava, při čemž se jí podařilo najet na obrubník. To by nebylo tak strašné, pokud by ten obrubník nebyl v protisměru. Reakce instruktora tak zřejmě nebyla příliš přehnaná. S vědomím toho, že slečna zřejmě řidičák neudělá jsem se opět těšil na životní dráhu spokojeného chodce. To jsem nemohl tušit, že třetí jízda dopadne "dobře."
Slečna dostala řidičák se slovy "No já vám to teda dám, ale jen proto, že to děláte po třetí a je mi vás líto." Nevím jak velkou roli v tom sehrálo pohlaví a půvaby spolužačky, každopádně se mi to zdálo jako šílený krok.
Spolužačka tedy začala jezdit s přítelovou 206, za jeho doprovodu. Krom příhod typu "Jak jsem vjela v křižovatce do protisměru" mě přímo šokovalo to co řekla o hodině angličtiny. Jako obvykle příšernou angličtinou (ale já jsem se to učila i s překladem, několik hodin. vtip red.) řekla něco ve smyslu "When critical situation, I put hands up and screaming. My boyfriend for the wheel." Doufám jen že se jednalo o vtip, byť se na to spolužačka netvářila. Následovala její přednáška o tom, že řidičem se člověk stane od první havárie a že to je podle ní pravda. Její úsměv během této věty značil, že asi nepomyslela na to, že první havárie může být také havárií poslední. Jen stěží si dovedu představit, že po tak stresujícím zážitku, jakým havárie je, ještě někdy vleze do auta neřku-li na místo řidiče.
My boyfriend for the wheel.
Příklad 2
Druhou osobou, která obdržela řidičák je taktéž moje spolužačka. Měří 161 cm, možná že je inteligentní, ale každopádně to nijak nedává najevo. Pokud před ní řeknete vtip, kterému se její okolí zasměje, musí ho po vás třikrát zopakovat spolužáci i s podrobným výkladem co je na tom vtipného. Teprve pak se ozve "Jo takhleeee uuuiiiiiiiiieeeeeeee (smích)." To asi charakterizuje schopnost rychlého uvažování. Nedovedu si navíc představit jak bude tato slečna reagovat v nepříjemných či dokonce krizových situací. Je totiž silně přecitlivělá. Sama přiznala, že během autoškoly byla několikrát nucena zastavit, protože brečet za jízdy je nebezpečné. Nicméně řízení jí podle jejích slov šlo docela dobře. Obavy o úspěch při zkoušce jsem začal mít poté, když se mě před absolvováním 24.(!) jízdy zeptala, který pedál je spojka, že to za ten týden bez řízení zapomněla. Dále jsem byl ještě seznámen s tím, že si plete kam má pohnout tou páčkou vedle volantu, aby jí začal blikat levý blinkr apod. Nicméně tato slečna řidičák udělala. Během prvního pokusu se jí podařilo dvakrát nedat přednost zprava na neznačené křižovatce, ale za druhou jízdu, která se jí podle jejích slov povedla ještě hůř než jízda první, byla inspektorem odměněna větou "Dneska asi vyčerpám všechny moje dobrý skutky, ale nakonec vám to teda dám". Nyní brázdí pražské ulice na trase domov-Tesco a stěžuje si, že její matka jí během jízdy moc radí, že se prý bojí. Tato slečna si navíc zřejmě neuvědomuje co řízení obnáší. Když přišla do školy s řidičákem, všem ho ukazovala stejně jako nově koupený náramek s pocitem, že to nejtěžší, zkoušky, už má za sebou. Netuší, že to nejtěžší ji teprve v několika následujících měsících čeká.
Tyto mé dvě spolužačky se třeba i stanou dobrými řidičkami, ale před tím budou svému okolí velmi nebezpečné. Stejně tak i tisíce dalších nehotových řidičů, kteří dostali řidičský průkaz jen díky benevolenci inspektorů.
Jak tento problém řešit? V minulosti jste mohli zaznamenat přijímání nových teoretických testů pro autoškoly. Tyto jsou jistě těžší než testy předchozí, ale podle mého nijak výrazněji nezabraňují tomu, aby řidičák dostal téměř každý. Je sice hezké, že se někdo nazpaměť naučí pravidla silničního provozu, ale ta pravidla za něj řídit nebudou. V televizi zazněl jednou dobrý nápad, aby na řidičském průkazu bylo napsáno reg. číslo inspektora který řidiče zkoušel. Pokud by jeho svěřenci zavinili příliš dopravních nehod, byl by inspektor za nehody částečně zodpovědný. Nastává však otázka kolik je příliš dopravních nehod a také jak by na případnou smůlu řidiče doplatili samotní inspektoři. Dalším návrhem, tentokrát dokonce vládním, je udělování prozatímního řidičského průkazu. Jeho držitel by směl po dva roky řídit vozidlo pouze za doprovodu osoby starší 18 let a nesměl by navíc přepravovat nikoho jiného. To je podle mého myšlenka téměř nerealizovatelná. Místo aby řidič získával zkušenosti se totiž stane řidičem svátečním, který sice za dva roky neježdění dostane opravdový řidičák, ale bude na řízení připraven stejně jako po absolvování autoškoly.
Podle mého názoru by byly nejlepším řešením komplexní řidičské testy. Uchazeč by se kromě jízdy městem, trvající minimálně 45 minut (je známo, že některé zkušební jízdy netrvají ani 15 minut), musel dostavit do školy smyku, kde by byly otestovány jeho schopnosti rychle a správně řešit krizové situace. Testy by tak byly nákladnější jak časově tak finančně, ale mohly by ukázat, zda je uchazeč připraven na svou účast v silničním provozu. Já osobně bych byl ochoten všechno toto podstoupit za uklidňující vědění, že řidiči okolo mě tím prošli také, a co vy?
|
|
|
Hodnocení článku |
Známka: 3.01
Počet hlasů: 300
Známkování bylo ukončeno.
|
|
|
|
|
38%
32%
30%
Náhodně vybraná anketa z archivu:
