|
|
Byly by války, kdyby ženy vládly světu?
Vydáno dne [18.01.2003] / rubrika [spalovna]
Kdysi jsme v hodině češtiny dostali za úkol napsat úvahu na toto téma, ale nemuseli jsme práci odevzdávat, tak jsem si ji nechala. Celkem nedávno, ani nevím, jak se to stalo, jsem se k ní nějakým záhadným způsobem dostala. Do ruky mi padl papír, který jsem zběžně přelétla očima a zjistila, že to vlastně není - alespoň pro mě - tak nezajímavá věc. Rozhodla jsem se něco obdobného napsat znovu. Takže se vrátím k úvodní otázce - Byly by války, kdyby ženy vládly světu?
Samozřejmě že se to dá těžko posoudit tak, aby mi někdo nevynadal, že jsem zaujatá a aby se to někoho nedotklo. Můžu tady jen dokola omílat již stokrát řečené. Každý člověk je jiný a každý to vnímá jinak. Tady vám nabízím můj pohled na celou záležitost, pokusím se problém trošku zobecnit, tak se hned nevztekejte :o)
První otázka, která mě napadla, je: Budou resp. vládly by ženy vůbec někdy světu?
Není to tak zcela nemožné, ovšem muži budou vždy vpředu, na vrcholu pomyslné pyramidy. Muže žene touha po moci a po slávě, touha udělat něco, co nikdo jiný neudělal. Je to v podstatě jakýsi jejich pud, něco, za co snad ani nemůžou. Ano, JE to téměř u všech mužů, rozdíl je jen v tom, že u některých je to zvlášť silné. A ještě je tu další problém - někteří se to naučí ovládat a někteří ne. Samozřejmě, spousta žen chce také moc a slávu, ale muži víc.
Ženy si nepotřebují na rozdíl od mužů násilím dokazovat svou převahu. Avšak ony se vyznají v jiných oblastech, oblastech intrik, lží a přetvářek. Todle je hlavní znak nás žen. A opět můžu opakovat svá slova - některé to zvládají a některé prostě ne. Některé už od přírody nemají potřebu to dávat najevo, že jsou takzvaně "mrchy" :o) a některé naopak hodně. Tady bývají ženy lepšími bojovnicemi než muži. Ti mají radši zbraně, kterých se lze dotknout, ale ženy s oblibou používají zbraně pomyslné.
Žena ženě dokáže slovy často ublížit víc než muž muži mečem (berte to jako "metaforu" :o)).
Muž muži chce a musí vinou právě onoho instinktu, který zdědil po svých předcích z pralesa, ukázat sílu, která dříme v jeho rukou a v jeho duchu.
Dá se tvrdit, že ženy se dokážou mezi sebou v míru dohodnout a snadněji přistupují ke kompromisu. Muž chce buď všechno nebo nic. Vlastně chce pořád všechno a jakmile začne prohrávat, je to peklo. Muži neumí prohrávat. A už vůbec ne ti ve vysoké politice. Ti jsou arogantní a namyšlení. Možná jim to může pomoct, že si snadněji dobyjí to, co chtějí. Většina žen (tady záměrně používám slovo většina, která se vlastně stále zmenšuje :o)) se této schopnosti učí taky. Především v těch vyspělých, či chcete-li západních zemích, je trendem obraz ženy - kariéristky. Ženy - dobyvatelky. Ženy - svobodné a nespoutané osobnosti. :o)
Ale podívejte se například do muslimských zemí - co tam ženy můžou? A kdo si myslíte, že za tím stojí? Ani vás určitě nemusím nechat hádat :o) Ano, jsou to muži. Tady to už přechází v feminismus, ale doufám, že ještě ne ten fanatický. Na druhou stranu je pravda, že si ty ženy samy nad sebou drží bič - nevzbouří se, berou to jako osud.
No, dost už vyloženě femi-řečí :o)
Ani bych vám nedokázala popsat ty složité operace v mé mysli, když jsem se dokázala prokousat tím vžím výš popisovaným až k myšlence, že ženy mají menší mozek. Milé dámy, můžete si namítat, co chcete, ale je to pravda. Přiznejme si to. Ale muži z toho vysloveně těží. Sama jsem se již několikrát setkala s takovými týpky, kteří si mysleli o mě asi toto: Hle, ženská! Tak s tou dobře vycouvám! A bylo to třeba na různých soutěžích, na které jsem se kdy dostala. Jakmile mí soupeři uviděli ženskou, mysleli si, bůhví jak to nebudou mít lehké a jejich pýcha opravdu předcházela pád. Každému bych přála vidět ty nenávidějící pohledy přítomných poražených mužů. Stalo se mi to třeba ve škole, když jsme pořádali takovou informatickou soutěž. Mysleli si, že jsem úplně blbá, že ženská tomu prostě nemůže rozumět, ale byli z toho pak pěkně mimo. A tady se zřejmě projevila asi typicky ženská povaha - škodolibě jsem jim to přála :o) Ale kdo by ne, že?
Snad by se sem ještě hodilo pár příkladů z historie.
Byl rozdíl, když byl panovníkem (knížetem, císařem, carem, sultánem) muž a když tuto funkci zastávala žena. Myslíte si, že to měla taková Marie Terezie lehké? Byly státy, resp. jejich vládci, kteří ji jako vladařku brát prostě nechtěli. Neustále se do ní naváželi. Ona, protože vládla spíše slovu než zbrani, prohrála spoustu bitev a takhle přišla i o dnešní polskou část Slezska, kterou se již nikdy nepodařilo získat zpět. V očích mužů tím klesla. Jenže ukažte mi ženu, kterou by bavilo celý život bojovat s ješitnými muži a neustále jim odporovat a haštěřit se o každý centimetr země. Ona taková prostě nebyla a to jí někteří nedokázali odpustit. Může se to zdát být výhodou, když je na trůně nebo v prezidentském křesle muž, ale jak to bývalo hlavně za časů starého Říma, kdy se tam sešli vysloveně krutovládci a tyrani - bylo velmi málo roků míru a lidé tím trpěli. Nebo podívejte se do dnešní Ameriky. Tam mají velkou potřebu pořád do všeho zasahovat. Naoko se tím snaží zajistit mír, ale ve skutečnosti chcou vyzkoušet nové zbraně.
V dnešním světě můžeme jednu takovou silnou ženu, která se dostala do vysoké politiky a dobře se tam drží, najít ve Velké Británii. Myslím, že jí opravdu patří uznání za výdrž a obětavost.
Tak jsem se prokousala téměř až k samotnému závěru. Zaujala mě totiž ještě jedna myšlenka - muži jsou původci všech velkých vynálezů. Je to možná tím, že žena má menší mozek, ale možná i touhou mužů po něčem převratném. Jenže - jaké to jsou vynálezy! Podařilo se jim vymyslet pár velkých věcí, které znamenaly světový převrat! Mají, co chtěli - Takhle vyrobil třeba Alfred Nobel dynamit, ale to nejhorší, co se kdy dostalo na světlo světa a co už hezkou řádku let otřásá naší planetou je atomová bomba. Kdo jiný by to vymyslel, než muž. Byl to J. Robert Oppenheimer. Projekt stál 2 biliony dolarů až do postavení atomové bomby během 2. světové války (a pak že ženy zbytečně utrácejí!). Ale je pravda, že byl proti vyvíjení vodíkové bomby a tak ho kvůli vládní bezpečnosti museli r. 1950 odstranit (a kdo myslíte, že to udělal??). Stálo mu to za to?
Takže byly by války, kdyby se moci jednou provždy chopily ženy?
Když započítám vše v článku popisované a vezmu v úvahu, že je to žena, která se stará o pořádek, že je to žena, která je matkou stvořitelkou a že je to právě žena, která přivádí na svět vše živé a stojí u zrodu nových životů. Tak si myslím, že ne. Žena nedokáže tak bezhlavě ničit to, čemu vdechla život (sice i výjimky existují, jako ostatně všude). I muži by změnili názor, kdyby měli rodit a dávat potomstvo. Říkají si páni tvorstva, ale žena je ta, která odvede tu "hlavní práci". Samozřejmě, i oni mají na všem svůj díl, ale neznají ten mateřský pud, proto dokážou demolovat vše, co jim přijde do cesty.
Když si to tak srovnávám v hlavě - ve všem mají prsty muži. Byli u toho, když se zrodil automobil. Byli u toho, když se zrodila bomba. Ale nebyli u toho, když se zrodil život a to je ta potíž, následek je ten, že budou u toho, až se tato planeta obrátí v prach.
|
|
|
Hodnocení článku |
Známka: 3.1
Počet hlasů: 181
Známkování bylo ukončeno.
|
|
|
|
|
Náhodně vybraná anketa z archivu:
24%
33%
43%