|
|
|
Spřátelené weby:
|
|
|
Budou americké bomby dál zabíjet tuto planetu? Vydáno dne [17.10.2002] / rubrika [Politika]
Spojené státy použily v posledních válečných konfliktech řadu nově
vyvinutých zbraní. Mezi nejzákeřnější a nejhorší patří bomby a střely
obsahující v plášti nebo v náplni tzv. ochuzený uran (tzv. DU-munice). Tento
uran zvyšuje váhu a průbojnost střel a zlepšuje mechanické vlastnosti oceli.
Je totiž dvaapůlkrát těžší, než ocel. Kromě toho je však pyroforický
(samozápalný) a při jeho hoření nebo korozi vznikají oxidy uranu, které jsou
stejně toxické, jako například oblíbený travičský prostředek arsenik.
Rychlost oxidace čistého uranu je podobná jako u čistého hořčíku, který se
užíval dříve např. pro fotoblesky. Oxidy uranu mají podle složení barvu od
žluté přes oranžovou až po černou. Ve slitinách je pochod oxidace pomalejší.
Uran je používán ve všech rážích munice, od kulometných střel až po střely
Tomahawk a ve speciálně naváděných leteckých pumách, jaké byly vidět v TV
záběrech již ve válce v Kuvajtu. Je používán také v některých součástkách
leteckých motorů (zejména firmy Boeing v letadlech B 747), na listy vrtulí
(jedna vrtule obsahuje 100 kg uranu) a pancíře vrtulníků Apache a pro jejich
munici (nad 30 mm) a pancíře některých tanků. Velmi problematické je také
to, že tzv. ochuzený uran obsahuje ještě řadu příměsí jak z výroby, tak
vzniklých samovolným rozpadem uranu. Vždy obsahuje poměrně značné množství
plutonia, které patří mezi nejjedovatější prvky vůbec, pomineme-li i jeho
silnou radioaktivitu. Obsahuje i podíl berylia, které se podílí na
onemocnění plic.
Již po válce v Kuvajtu se objevila řada podivných příznaků a onemocnění
vojáků, kteří zde byli nasazeni. Zejména se jednalo o různé formy leukémie a
nemoci z ozáření, poruchy funkce jater, ledvin a pohlavních orgánů. Pro tuto
skupinu onemocnění se rychle vžilo označení Syndrom války ze Zálivu (Gulf
Syndrom). V roce 1993 byl Kuvajt proměřen a bylo konstatováno, že jen na
tuto osvobozovanou zemi bylo vystříleno přes 20 tun uranu. Vláda Spojených
států a velení NATO se snažilo tento problém bagatelizovat a poukazuje
zejména na svých internetových stránkách na to, že DU munice je vlastně
přínosem, protože má nižší radioaktivitu než běžný uran. Ano, má "jen" 60%
původní aktivity, zato poločas rozpadu takového uranu je asi 4 miliardy let
a než se jeho aktivita sníží na přijatelnou hodnotu, uplyne alespoň 16
miliard let. To je podstatně déle, než celá dosavadní existence naší planety
i sluneční soustavy. I plutonium na tom je lépe než člověk - jeho poločas
rozpadu je 24,5 tisíce let.
Na nasazení nebezpečné uranové munice ve válce v Jugoslávii upozornili
nejdříve japonští specialisté, již v operacích 1994-5 bylo použito asi 10
000 uranových střel různého kalibru, zejména protitankových. V roce 1999
však došlo k masovému nasazení této munice při náletech na Srbsko a Kosovo v
množství asi 30 000 střel. Jedna dálková střela Tomahawk obsahuje asi 30 kg
uranu ve svém plášti. Jen na nálety proti Srbsku bylo vystřeleno 200 těchto
střel, to je nejméně 6 tun uranu. O velkých bombách a další munici se
nemluví. Na Irák již bylo v r.1991 svrženo asi 350 tun uranu a několik kg
plutonia (na menší atomovou bombu stačí i půl kg). V Afghanistánu bylo na 50
lokalitách použito 500 - 1000 tun uranu. Některé typy střel ho mají v sobě
až 1500 kg. Všechen tento uran je nyní ve formě střepin uložen na Balkáně i
v Asii v půdě, kde postupně koroduje a znečišťuje životní prostředí, zejména
vodu a potravinové řetězce. Proti takové kontaminaci nemá obyvatelstvo
žádnou možnost ochrany a protože ve všech případech se jedná o velmi chudé
země, ani možnost volby z jiných zdrojů.
V poslední době se objevují také pečlivě sbíraná data o účincích uranové
munice na obyvatelstvo zemí, kde byla použita a také na vojáky, kteří v době
války byli v oblastech použití těchto látek. Itálie hlásí na podzim 2002
ztrátu již 17 vojáků z operace v Kosovu, stačil jim čtyřměsíční pobyt. 17.
května 2002 ohlásila Malajsie ztrátu 23 vojáků, zúčastněných na mírových
operacích 1996. Příčina v obou případech: Rakovina a leukémie. V Iráku se
objevují desetitisíce dětí s vrozenými defekty - chybějícími končetinami
nebo orgány, smyslovým a mentálním postižením v důsledku vysoké koncentrace
uranu v celém území. V oblasti Basry je 10x vyšší výskyt malformací a
leukémie dětí, než v Bagdádu, kde nálety byly menší. V krvi nemocných
leukémií v Iráku byla zjištěn zvýšená koncentrace uranu. Znamená to, že jsou
dlouhodobě hromadně postiženi také naprosto nevinní civilisté, což je
největší ze všech válečných zločinů, jaký může vůbec být spáchán. Rozsah
obětí této munice je dnes již srovnatelný s následky v Hirošimě a Nagasaki.
V Británii bylo u vojáků z Jugoslávie zjištěno po návratu 14x více
chromozomálních defektů. Budou tedy postiženy i britské děti. Británie však
oficiálně mlčí o 24 úmrtích britských evropských mírotvorců na rakovinu.
Jedna jediná nemocnice v Sarajevu hlásí 1226 nových pacientů se zhoubným
tumorem, z toho již 370 zemřelo. Za války zde bylo jen 25 000 lidí. Pro
Balkán se odhaduje v nejbližších letech (ročně) asi 10 000 případů rakoviny
a leukemie z působení uranu.
Použití ochuzeného uranu je ve zbraních a střelivu nepřípustné podle článků
35 a 55 prvního dodatkového protokolu Ženevských dohod z roku 1949 s ohledem
na to, že jsou známy jeho účinky. Vývoj této munice byl proto v 70. letech
dokonce i v bývalém sovětském bloku zastaven. V USA se však tato munice
vyvíjela k bestiální dokonalosti, vyrábí se a používá dál. V těchto dnech
hrozí její další použití v nově vyvolaném konfliktu. A nikdo neví, kolik
dalších vojáků i civilistů to do budoucna zaplatí svými životy a zdravím,
jen pro něčí zájem o světové zásoby ropy. Ten uran nasypaný tam z rozhodnutí
amerického kongresu, senátu a pana prezidenta totiž zabíjet nepřestane ještě
několik miliard let, až tu lidstvo ani ropa dávno nebude. A také nikdo z nás
neví, jakými cestami vzdušných cirkulací se bude dostávat třeba i k nám nebo
do tropického ovoce v našich supermarketech. Nestačilo nám poučení o
cirkulaci nad Evropou po Černobylu nebo klimatické změny při požárech
naftových polí v Kuvajtu? Budeme dál všichni mlčet k takové devastaci a
znásilňování světa? Najde se někdo, kdo bude mít odvahu i u nás říci pravdu?
V USA se na 26.října chystá řada demonstrací proti další chystané válce s
uranovou municí, akce proběhnou nejméně ve 100 velkých městech. Protože
červená znamená stop, navrhuji všem kdo chtějí vyslovit svůj protest, aby v
tento den nosili červené čepice nebo alespoň jiné červené oblečení. Dokonce
i Německo chce stáhnout své vojáky ze Zálivu. My budeme mlčet?
|
|
|
Hodnocení článku |
|
Známka: 2.47 Počet hlasů: 146
|
|
|
|
|
Autor článku:
|
Jiří Klicpera
Nezávislý ekolog a publicista.
|
|
Anketa:
|
Líbí se Vám grafická podoba Retardéru?
Hlasovalo: 91156 lidí.
|
|
Nejčtenější články:
|
|
|