Retardér: Budou americké bomby dál zabíjet tuto planetu?

Spojené státy použily v posledních válečných konfliktech řadu nově vyvinutých zbraní. Mezi nejzákeřnější a nejhorší patří bomby a střely obsahující v plášti nebo v náplni tzv. ochuzený uran (tzv. DU-munice). Tento uran zvyšuje váhu a průbojnost střel a zlepšuje mechanické vlastnosti oceli. Je totiž dvaapůlkrát těžší, než ocel. Kromě toho je však pyroforický (samozápalný) a při jeho hoření nebo korozi vznikají oxidy uranu, které jsou stejně toxické, jako například oblíbený travičský prostředek arsenik. Rychlost oxidace čistého uranu je podobná jako u čistého hořčíku, který se užíval dříve např. pro fotoblesky. Oxidy uranu mají podle složení barvu od žluté přes oranžovou až po černou. Ve slitinách je pochod oxidace pomalejší. Uran je používán ve všech rážích munice, od kulometných střel až po střely Tomahawk a ve speciálně naváděných leteckých pumách, jaké byly vidět v TV záběrech již ve válce v Kuvajtu. Je používán také v některých součástkách leteckých motorů (zejména firmy Boeing v letadlech B 747), na listy vrtulí (jedna vrtule obsahuje 100 kg uranu) a pancíře vrtulníků Apache a pro jejich munici (nad 30 mm) a pancíře některých tanků. Velmi problematické je také to, že tzv. ochuzený uran obsahuje ještě řadu příměsí jak z výroby, tak vzniklých samovolným rozpadem uranu. Vždy obsahuje poměrně značné množství plutonia, které patří mezi nejjedovatější prvky vůbec, pomineme-li i jeho silnou radioaktivitu. Obsahuje i podíl berylia, které se podílí na onemocnění plic.

Již po válce v Kuvajtu se objevila řada podivných příznaků a onemocnění vojáků, kteří zde byli nasazeni. Zejména se jednalo o různé formy leukémie a nemoci z ozáření, poruchy funkce jater, ledvin a pohlavních orgánů. Pro tuto skupinu onemocnění se rychle vžilo označení Syndrom války ze Zálivu (Gulf Syndrom). V roce 1993 byl Kuvajt proměřen a bylo konstatováno, že jen na tuto osvobozovanou zemi bylo vystříleno přes 20 tun uranu. Vláda Spojených států a velení NATO se snažilo tento problém bagatelizovat a poukazuje zejména na svých internetových stránkách na to, že DU munice je vlastně přínosem, protože má nižší radioaktivitu než běžný uran. Ano, má "jen" 60% původní aktivity, zato poločas rozpadu takového uranu je asi 4 miliardy let a než se jeho aktivita sníží na přijatelnou hodnotu, uplyne alespoň 16 miliard let. To je podstatně déle, než celá dosavadní existence naší planety i sluneční soustavy. I plutonium na tom je lépe než člověk - jeho poločas rozpadu je 24,5 tisíce let.

Na nasazení nebezpečné uranové munice ve válce v Jugoslávii upozornili nejdříve japonští specialisté, již v operacích 1994-5 bylo použito asi 10 000 uranových střel různého kalibru, zejména protitankových. V roce 1999 však došlo k masovému nasazení této munice při náletech na Srbsko a Kosovo v množství asi 30 000 střel. Jedna dálková střela Tomahawk obsahuje asi 30 kg uranu ve svém plášti. Jen na nálety proti Srbsku bylo vystřeleno 200 těchto střel, to je nejméně 6 tun uranu. O velkých bombách a další munici se nemluví. Na Irák již bylo v r.1991 svrženo asi 350 tun uranu a několik kg plutonia (na menší atomovou bombu stačí i půl kg). V Afghanistánu bylo na 50 lokalitách použito 500 - 1000 tun uranu. Některé typy střel ho mají v sobě až 1500 kg. Všechen tento uran je nyní ve formě střepin uložen na Balkáně i v Asii v půdě, kde postupně koroduje a znečišťuje životní prostředí, zejména vodu a potravinové řetězce. Proti takové kontaminaci nemá obyvatelstvo žádnou možnost ochrany a protože ve všech případech se jedná o velmi chudé země, ani možnost volby z jiných zdrojů.

V poslední době se objevují také pečlivě sbíraná data o účincích uranové munice na obyvatelstvo zemí, kde byla použita a také na vojáky, kteří v době války byli v oblastech použití těchto látek. Itálie hlásí na podzim 2002 ztrátu již 17 vojáků z operace v Kosovu, stačil jim čtyřměsíční pobyt. 17. května 2002 ohlásila Malajsie ztrátu 23 vojáků, zúčastněných na mírových operacích 1996. Příčina v obou případech: Rakovina a leukémie. V Iráku se objevují desetitisíce dětí s vrozenými defekty - chybějícími končetinami nebo orgány, smyslovým a mentálním postižením v důsledku vysoké koncentrace uranu v celém území. V oblasti Basry je 10x vyšší výskyt malformací a leukémie dětí, než v Bagdádu, kde nálety byly menší. V krvi nemocných leukémií v Iráku byla zjištěn zvýšená koncentrace uranu. Znamená to, že jsou dlouhodobě hromadně postiženi také naprosto nevinní civilisté, což je největší ze všech válečných zločinů, jaký může vůbec být spáchán. Rozsah obětí této munice je dnes již srovnatelný s následky v Hirošimě a Nagasaki. V Británii bylo u vojáků z Jugoslávie zjištěno po návratu 14x více chromozomálních defektů. Budou tedy postiženy i britské děti. Británie však oficiálně mlčí o 24 úmrtích britských evropských mírotvorců na rakovinu. Jedna jediná nemocnice v Sarajevu hlásí 1226 nových pacientů se zhoubným tumorem, z toho již 370 zemřelo. Za války zde bylo jen 25 000 lidí. Pro Balkán se odhaduje v nejbližších letech (ročně) asi 10 000 případů rakoviny a leukemie z působení uranu.

Použití ochuzeného uranu je ve zbraních a střelivu nepřípustné podle článků 35 a 55 prvního dodatkového protokolu Ženevských dohod z roku 1949 s ohledem na to, že jsou známy jeho účinky. Vývoj této munice byl proto v 70. letech dokonce i v bývalém sovětském bloku zastaven. V USA se však tato munice vyvíjela k bestiální dokonalosti, vyrábí se a používá dál. V těchto dnech hrozí její další použití v nově vyvolaném konfliktu. A nikdo neví, kolik dalších vojáků i civilistů to do budoucna zaplatí svými životy a zdravím, jen pro něčí zájem o světové zásoby ropy. Ten uran nasypaný tam z rozhodnutí amerického kongresu, senátu a pana prezidenta totiž zabíjet nepřestane ještě několik miliard let, až tu lidstvo ani ropa dávno nebude. A také nikdo z nás neví, jakými cestami vzdušných cirkulací se bude dostávat třeba i k nám nebo do tropického ovoce v našich supermarketech. Nestačilo nám poučení o cirkulaci nad Evropou po Černobylu nebo klimatické změny při požárech naftových polí v Kuvajtu? Budeme dál všichni mlčet k takové devastaci a znásilňování světa? Najde se někdo, kdo bude mít odvahu i u nás říci pravdu? V USA se na 26.října chystá řada demonstrací proti další chystané válce s uranovou municí, akce proběhnou nejméně ve 100 velkých městech. Protože červená znamená stop, navrhuji všem kdo chtějí vyslovit svůj protest, aby v tento den nosili červené čepice nebo alespoň jiné červené oblečení. Dokonce i Německo chce stáhnout své vojáky ze Zálivu. My budeme mlčet?