|
Zpoved komika Stres a hruza, teror. Moje mama vzdycky rikala ze takhle bych nemel dopadnout, ale stalo se. Ptate se kde? Tady. Tady u mne - v Praze. Hodne lidi rikalo ze Praha je matka mest.. ja sem ji taky za matku povazoval, alespon do te doby nez jsem zjistil ze ta moje matka je mnohem prijemnejsi. A nehodla me zabit - a v tom vsem to je. Ja tu patram po tom proc. Proc. Proc se to stalo, mohl sem dal zit s pocitem blazenosti, a mozna i stestim. Nevim proc ji ruplo v bedne. Jsem ji asi neco udelal, neco nepatrnyho, mozna mensiho nez spendlikova hlavicka. Obcas mi rikala ze sem blbej. Ha, zpoved komika, ona byla tovarna. Kohh kouril. Ja ne, kourili sme spolu. Vidite tu vlnu? nebo spis nit. Plete se nam tu pod nohy a my vubec nevnimame realitu, my vnimame jen to nejnutnejsi. Jen to nejnutnejsi k tomu abysme tu pomyslnou nit nepretrhli a neoddali se vstric peklu. Och ano, peklo - certi a ruzni jiny zvedove, potulujou se okolo me uz dlouho. Nedaji mi spat. Varim jim kafe. Nechutna jim, ale ani se jim nedivim. Tady v Praze uz nechutna skoro nic tak jako predtim. Chut na sebe vzala podobu gazely a prchla do jinych krajin. Mam z toho dobry pocit - pocit sebelitosti a beznadeje. Kde ze to jsem? v Praze. Matka tu poletuje na letajicim koberci a nikdo uz se ji ani nepta jestli umi zachazet s kormidlem ktery uz tam stejne neni. Uletelo. Uletelo stejne jako ostatni zver, nikdo nevim kam, asi nekam do haje...
Mame malo casu. Z hasicu zbyli jen trosky, stejne jako z budov. Dostaneme napad. Konecne, po dlouhem premysleni nas napadne. Bude to prevrat. A ja porad musim myslet na moji mamu. I na mamu Prahu, a na to co z ni zbylo. Divadlo. Ani mi nemluv. Ne. Dneska sem potkal na ulici starenu - mlela neco o tom ze realita se meni. To ja vedel, nevnimal jsem ji dokud nerekla ze ji menim Ja. Upadla. Pokousel jsem se ji zvednout, ale jeji obrovitanska tiha jejiho fyzickeho tela me neuprosne unavovala. Neslo to - a tak sem vzal jeji psychickouu schranku a vyrazil jsem. Dvere. Nevim proc se to stalo. Nevim proc se vsechno deje. Videli jste more? krasna to vec - vlny, voda, kameny a tvorove. Tech mam plny zuby. My si tu v Praze moc servitky nebereme. Hrajeme si na rebely a snazime se komunikovat s ostatnima komunitama za ucelem jakekoliv komunikace. Potrebujeme komunikovat stejne tak jako potrebujeme zit. Jak jsem tehdy rikal: "Tygr nebude mit zuby kdyz mu je uriznete motorovou pilou". Stejne tak dopadla moje mati, zuby ji sice neurizli, ale to je detail. Plno detailu. Uz si nepamatuju kdy od nas odesla, ale vim ze sem brecel snad celej mesic. Pocit beznadeje. Nemohl jsem to prenes pres srdce.. A VY SE MI DIVITE?? Pocitac zkolaboval nasledkem mnohonasobneho navyseni el.napeti. Muj pritel Kohh se snazil komunikovat, ale pletla se mu pod nohy nit a zakopnul. Videl jsem jeho pad. Obcas premejslim o tom co by se mnou, s nama bylo kdyby sem tehdy neudelal to co jsem udelal, jedina vec jinak a bylo by VSECHNO uplne jinak. Kref - mozna to je blud, ale dneska uz ji nevidim tect dolu, ale nahoru - do nebes, vsechno se meni, divne. Televize sice nesla ale ja vim ze kdyby sla tak ji prodam. Nebyl nikdo kdo by ji koupil. Praha. Cechy. Nit se mi pretrhla... |