|
Teď královnou je Nataša Gollová Stejně jako mužská kategorie ankety Král komiků, ve které v červenci drtivě zvítězil Vlasta Burian, našla i ta ženská svou jednoznačnou favoritku. Stala se jí prvorepubliková legenda Nataša Gollová, která vyhrála se značným náskokem. Za ní však nastala přímo megaplichta, protože o druhé až čtvrté místo se dělí všechny tři „světačky“ Jiřina Jirásková, Jiřina Bohdalová a Iva Janžurová. Slušně si v anketě rovněž vedly nedávnou zesnulé herečky Stella Zázvorková a Helena Růžičková. Největším překvapením byl absolutní propad bývalé první dámy Dagmar Veškrnové-Havlové, která skončila na posledním místě bez jediného bodu. 1. Nataša Gollová 31% 2.-4. Jiřina Jirásková, Jiřina Bohdalová, Iva Janžurová 13% 5.-6. Stella Zázvorková a Helena Růžičková 9% 7. Věra Ferbasová 5% 8. Laďka Kozderková 4% 9. Jitka Moravcová 3% 10. Dagmar Veškrnová-Havlová 0% Portrét vítězky Nataša Gollová (vlastním jménem Nataša Hodáčová) se narodila 27.2.1912 v Brně. Jejím tatínkem byl národohospodář František Hodáč. Své umělecké jméno si dala po svém dědečkovi z matčiny strany – významném českém historikovi Jaroslavu Gollovi. Původně studovala filozofii, zajímala se však také o tance a divadlo, což nakonec zvítězilo. Po soukromých studiích u Jarmily Kroschlové a Karla Dostála nastoupila do angažmá v Olomouci, poté krátce působila v Bratislavě a nakonec zakotvila v Městských divadlech pražských, ke získala celou řadu vděčných rolí (Princezna Pampeliška či Ofélie v Hamletovi). Před kamerou se poprvé objevila v drobné roli ve filmu Kantor Ideál (1932). Její komediální talent však režiséři objevili se značným zpožděním až v roce 1939. Tehdy vytvořila hned tři významné komediální role ve filmu Miroslava Cikána Příklady táhnou, v legendárním Kristiánovi a především pak titulní roli v komedii Martina Friče Eva tropí hlouposti. Jejím nejčastějším filmovým partnerem byl Oldřich Nový, po jehož boku se objevila ještě ve dvou Fričových komediích Hotel Modrá hvězda a Roztomilý člověk. Na vážné role příliš štěstí neměla. Jedinou výraznější byla postava plaché Helenky ve Vávrově adaptaci Mrštíkova románu Pohádka máje (1940). Tentýž režisér nabídl Gollové ještě dvě role ve filmech Okouzlená (1942) a Šťastnou cestu (1943). Zahrála si rovněž v německém filmu Komm zu mir zurück (1944) pod pseudonymem Ada Goll. Po válce byla zkoumána její činnost během okupace. Řízení bylo zastaveno, protože vyšlo najevo, že Gollová pomáhala odboji a na konci války odešla dobrovolně jako ošetřovatelka do Terezína. Tento proces však poznamenal její pověst i další profesionální činnost. Se svým manželem Karlem Konstantinem na čas odešla do Českých Budějovic. Později se vrátila na prkna Městských divadel pražských. Ve filmu se však objevovala jen sporadicky. Z její poválečné filmové tvorby je jednoznačně nejvýznamnější Kateřina alias umělá žena Sirael ve Fričově Císařově pekaři a Pekařově císaři (1951), kde byl hereckým partnerem Gollové Jan Werich. Po tříleté pauze si zahrála po boku Jaroslava Marvana ve filmu Kudy kam?. Dvacet let poté excelovala v roli popletené tetičky Fany v komedii Zdeňka Podskalského Drahé tety a já (1974). Dále se objevila například v dramatu z domova důchodců Konečná stanice (1981) a svou úplně poslední roli vytvořila v seriálu Sanitka (1984). Nataša Gollová zemřela 29. října 1988 a pohřbena je na Vyšehradském hřbitově. |