Zpočátku ji většina lidí tipovala na vítězku třetí řady SuperStar, potom nečekaně vypadla ve třetím finálovém kole. O kom mluvím? Samozřejmě že o Tereze Najdekrové. Tato sympatická rusovláska, která je často označována za českou Martinu Šindlerovou, si ve svém nabitém programu udělala čas na rozhovor a já jí položil pár otázek. Dozvěděl jsem se řadu zajímavých věcí, mimo jiné i zajímavou historku, kdy se Tereza poprvé setkala se svým nynějším přítelem a rovněž finalistou SuperStar Davidem Spilkou.
Od kolika let zpíváš?
Já zpívám zhruba tak od tří let, kdy mě maminka přihlásila do pěveckého sboru v Praze. Tam jsem začala chodit do přípravky, kterou jsem navštěvovala do jedenácti let a kde jsem se převážně věnovala sborovému zpěvu. Po základní škole jsem pokračovala na konzervatoři.
Ještě než ses účastnila SuperStar, tak jsi prošla skupinou ABBA Revival. Spoustu čtenářů by určitě zajímalo, jaké je to nezpívat za sebe a stylizovat se do někoho jiného. Tipoval bych, že ty jsi byla Anni-Frid.
Ono se to tak průběžně střídalo. Já jsem chvíli zpívala Agnetu a jednou jsem zpívala Anni-Frid, protože ty hlasy se mezi námi střídaly. Já jsem ale do Abby nastoupila ze začátku jako vokalistka, a jelikož ty lídryně začaly postupně těhotnět a těhotnět, takže nezbylo nic jiného, než že jako jediná tmavovlasá holka půjdu do předu. V té době byl ABBA Revival můj jediný pořádný zdroj mé obživy. A pokud jde o to, jaké to je zpívat za někoho jiného, kopírovat něco, co už bylo nazpíváno, tak je pravda, že v případě Abby je to strašně těžké, protože je těžký ten sólový zpěv a navíc v poloze, která mi nevyhovuje, takže bylo hodně co se učit. Až v průběhu SuperStar jsem si uvědomila, že je to parketa, kterou dělat nechci. Určitě chci vystupovat sama za sebe, protože v Abbě jsou určité regule v oblékání, v pohybech i ve zpěvu a není to přesně ani šálek mojí kávy, takže jsem se rozhodla, že za Abby odejdu, postavím se na své vlastní nohy a začnu dělat své projekty.
Ty ses v SuperStar umístila na osmém místě, ovšem bookmakeři ti předpovídali vyšší umístění. Petr Bende řekl něco ve smyslu, což se kromě tebe týkalo i dalších dvou favoritek Soni Pavelkové a Báry Zemanové, že kdyby vy tři jste nebyly postaveny do role favoritek, že byste možná došly dál. Jak ty to vidíš?
Něco na tom asi pravdy bude. Mě se to týkalo vlastně už od divadla, kdy jsem zpívala „Samotářku“, jak jsem se teď dočetla. Pokud je někdo hned z počátku soutěže považován za favorita, tak s postupem času je o něj očekáváno čím dál tím víc, a když ten člověk to víc nepodá, tak samozřejmě jeho popularita klesá. Na druhou stranu si myslím, že to nebylo jenom tím, že jsem byla považována za favoritku, ale určitě také výběrem písní v semifinále kromě té první („My Immortal“ od Evanescence pozn. red.). Já jsem si totiž vybírala písničky srdcově, co bylo super pro mě, ale ne pro diváky. Třeba tu píseň od Richieho Sambory spousta lidí nezná a hodně je to překvapilo. Pak také hrálo roli spousta věcí v medailóncích, kdy člověk nepřemýšlí nad nějakou strategií a pouští ze sebe to, co opravdu cítí a co v něm je, to může někdy opravdu ublížit. A v mém případě tam určitě byly i věci, které mi ublížily.
Když jsi zmínila tu svou „Samotářku“ z divadla, což byl takový výkon, kterým jsi na sebe hodně upozornila. Tam si tě nejspíš plno lidí strčilo do škatulky, že by ti seděl muzikál, ale ty ses vyjádřila, že bys raději vystupovala s kapelou. Jaký máš vlastně vztah k muzikálům? Kdyby ti někdo nabídl nějakou roli, šla bys do ní?
Musím se přiznat, že na počátku soutěže a vůbec v průběhu mého studia na konzervatoři byl můj vztah k muzikálům hodně záporný. Říkala jsem si tehdy, že kdybych já se hlásila do muzikálu, tak to pro mě jako pro neznámého člověka bude hodně složité, protože ty role už bývají dané dopředu, když muzikál vzniká, tudíž by nezbývalo nic jiného, než že bych šla do komparsu, což pro mě jako pro studentku nebylo výhodné, protože za tu práci, kterou bych odváděla, bych dostávala velmi malý plat. Ten můj záporný vztah k muzikálům se zlomil až v době SuperStar, když jsem se byla podívat na Kleopatru. Tam jsem si uvědomila, že by to vůbec nemuselo být špatné, ale stejně bych se nechtěla nechat pohltit muzikálem. Můj sen je mít rockovou kapelu, řádit na pódiu v nějakém kostýmu a dávat lidem dobrou muziku. Ale hlavně sama za sebe, nic nehrát.
Jak to vypadá s tvým CD? Plánuješ už něco?
Já CD plánuji, ale momentálně jsem v pozici, kdy musím počkat na ty, kteří skončili na prvním, druhém a třetím místě. Pak teprve můžu s CD na trh jít já. Momentálně je to v přípravách, sháním písničky, také připravujeme s Davidem Spilkou duet, který by měl vyjít i v klipové podobě. Až všichni ti lidičky vydají CD, tak pak teprve bude čas na to, abychom vydali CD i mi ostatní, kteří jsme se umístili tak pod Top 5.
Jak jsi už zmínila, v SuperStar jsi našla lásku, rovněž finalistu Davida Spilku, který se umístil na druhém místě. Kde jste se v té soutěži poprvé potkali?
Poprvé jsme se potkali při prvním kole v divadle a já jsem si ho všimla díky jeho šátku na hlavě. A musím se přiznat, že jsem Davida od pohledu neměla ráda. Já jsem si říkala, že to je frajer, který o sobě ví, že má nějaké charisma. Opravdu jsem ho upřímně nesnášela. My jsme se o tom s Davidem teď nedávno bavili a smáli se nad tím. Je pravda, že já jsem byla první adeptka, která s ním měla zpívat duet a já jsem ho odmítla, protože on na mě v tom davu zbyl. Já jsem si řekla: „Ne, já s tímhle frajerem zpívat nebudu!“ Potom se tam tedy objevil Honza Kříž, který souhlasil s tím, co budeme zpívat. Já jsem pak na Davida úplně zapomněla a dokonce jsem mu tehdy ani nepřišla říct, že se mu omlouvám, že s ním ten duet zpívat nebudu. Pak už si pamatuji, že jsme jednou na hotelu Ilf všichni polemizovali nad nějakými otázkami a hádali jsme se navzájem, a já jsem se tehdy na Davida podívala a věděla jsem, že jsme na stejné vlně a že máme stejný názor. Myslím si, že zrovna v tu chvíli mezi námi přeskočila ta pomyslná jiskra. Pak už jsme spolu začali komunikovat. Musím říct, že jsem strašně vděčná, že jsem ho tam měla, protože ta soutěž sama o sobě je strašně těžká. Je těžká v tom, že jsou tam různé charaktery lidí s odlišnými myšlenkami a je hodně těžké s těmi lidmi vyjít, protože ne všichni si navzájem sednou. Aby tam člověk přežil, tak si musí najít někoho, komu věří a na koho se může upnout a já jsem našla právě jeho, protože v některých věcech je úplně stejný jako já, věkově je stejný, má stejný názor lidi, na svět atd. Takže jsme se drželi sebe jako klíšťata a čtyřiadvacet hodin denně jsme trávili spolu, věřili jsme si a měli jsme se oba dva o koho opřít.
Byl někdo z druhé desítky semifinalistů, o kom sis myslela, že bude ve finále a pak překvapivě vypadl? Nebo byl někdo, kdo by ti tam vyloženě chyběl?
Strašně mi tam chyběla Zuzanka Vlčeková, která vypadla v prvním semifinále. Ona pro mě je zpěvačka nad zpěvačky a nechápu, jak je možné, že vypadla. Dále to byla také Eliška Faicová, která mi tam chyběla hrozně moc. Nechci tím nikoho z té desítky vyřazovat, ale já bych tam určitě přidala Elišku, Zuzanku a také Roberta Daniela, který byl neuvěřitelný. I když je pravda, že měl svůj jednotvárný styl, ale já si ho dokážu dost dobře představit i v rockových baladách, protože by tomu dal něco jiného, než jsme tomu dávali my všichni ostatní. Tyhle tři lidičky bych tam určitě poslala.
Tobě se také těsně po tvém vypadnutí ze SuperStar podařila jedna věc, kterou zatím nikdo nedokázal, a sice že sis přímo na pódiu vyříkala s Ilonou Csákovou osobní účty. Určitě by spoustu lidí zajímalo, jestli to bylo spontánní, nebo jestli jsi to měla připravené, když vypadneš.
Ten večer jsem byla strašně nabitá emocemi, protože jsem vypadla v době, kdy všechno bylo skvělé. Všechno bylo super, všechno mě bavilo, lidi jsem začínala mít hrozně ráda. V té chvíli, kdy jsem tam stála a porota se ke mně vyjadřovala, tak právě to přišlo spontánně v tu chvíli, protože jsem si řekla, že už mi to neublíží a také už možná nikdy nebudu mít možnost se jí na to zeptat. A i když jsem věděla, že ona mi tehdy zrovna do toho přímého přenosu neřekla pravdu, tak já jsem cítila potřebu zrovna v té chvíli se jí na to zeptat. Je pravda, že já jsem potom s ní měla soukromý rozhovor v době po SuperStar, kdy už se na mě ta pravidla nevztahovala. Když jsem tedy s ní o tom mluvila, tam jsme si mezi sebou spoustu věcí vyřešily. Vím, že ona to nemyslela tak, jak to říkala, akorát možná v některých chvílích volila špatná slova, že to vyznělo zaujatě. V té chvíli jsem to nemyslela nijak špatně, ale já jsem cítila potřebu se jí na to zeptat. A jelikož už mi nic nehrozilo, už jsem měla po soutěži, tak jsem se jí na to zeptala. Musím říct, že někdy mě to možná i trochu mrzí, že jsem jí takhle ztrapnila před národem, ale myslím si, že ona to tak špatně nebere a já jsem to v tu chvíli potřebovala říct.
V poslední době hýbe médii sebevražda Karla Svobody. Co pro Tebe znamenal tento člověk? (stejná otázka byla položena Soně Pavelkové zde)
Pro mě tento člověk, ač jsem ho vůbec neznala, v mém životě znamenal hrozně moc. Je pravda, že o spoustě písniček jsem nevěděla, že jsou od něj, a když jsem se dozvěděla v médiích, že ta konkrétní píseň byla od něj, tak jsem si uvědomila, že ta píseň mě vlastně provázela celý život a strašně ji miluji. Mě jeho sebevražda zasáhla strašně moc a musím se přiznat, že když jsem viděla první reportáž o jeho životě, o tom jak žil a co všechno dokázal, tak jsem se rozbrečela, i když jsem ho opravdu osobně neznala. A myslím si, že nejen česká popová scéna, ale čeká hudba celkově utrpěla velkou ztrátu.
A co tvé plány do budoucna?
V osobním životě se asi rýsuje stěhování na Moravu, do Olomouce. S tím souvisí natáčení CD a hlavně sestavení kapely. Hlavně se chci věnovat muzice, nebudu se vzdávat a nechci to stavět na nálepce SuperStar, chci být sama sebou, a i když mě lidi budou škatulkovat „ta ze SuperStar“, tak já na to kašlu, pojedu si tu svojí dráhu a vím, že to vyjde.
Vážení čtenáři Retardéru! Abychom uspokojili i ženy a dívky, které sledovaly třetí řadu SuperStar, musí po dvou dívkách přijít na řadu i nějaký chlapec. Už brzy se tedy můžete těšit na rozhovor s prvním zástupcem kluků z finálové desítky Romanem Lasotou.
Od kolika let zpíváš?
Já zpívám zhruba tak od tří let, kdy mě maminka přihlásila do pěveckého sboru v Praze. Tam jsem začala chodit do přípravky, kterou jsem navštěvovala do jedenácti let a kde jsem se převážně věnovala sborovému zpěvu. Po základní škole jsem pokračovala na konzervatoři.
Ještě než ses účastnila SuperStar, tak jsi prošla skupinou ABBA Revival. Spoustu čtenářů by určitě zajímalo, jaké je to nezpívat za sebe a stylizovat se do někoho jiného. Tipoval bych, že ty jsi byla Anni-Frid.
Ono se to tak průběžně střídalo. Já jsem chvíli zpívala Agnetu a jednou jsem zpívala Anni-Frid, protože ty hlasy se mezi námi střídaly. Já jsem ale do Abby nastoupila ze začátku jako vokalistka, a jelikož ty lídryně začaly postupně těhotnět a těhotnět, takže nezbylo nic jiného, než že jako jediná tmavovlasá holka půjdu do předu. V té době byl ABBA Revival můj jediný pořádný zdroj mé obživy. A pokud jde o to, jaké to je zpívat za někoho jiného, kopírovat něco, co už bylo nazpíváno, tak je pravda, že v případě Abby je to strašně těžké, protože je těžký ten sólový zpěv a navíc v poloze, která mi nevyhovuje, takže bylo hodně co se učit. Až v průběhu SuperStar jsem si uvědomila, že je to parketa, kterou dělat nechci. Určitě chci vystupovat sama za sebe, protože v Abbě jsou určité regule v oblékání, v pohybech i ve zpěvu a není to přesně ani šálek mojí kávy, takže jsem se rozhodla, že za Abby odejdu, postavím se na své vlastní nohy a začnu dělat své projekty.
Ty ses v SuperStar umístila na osmém místě, ovšem bookmakeři ti předpovídali vyšší umístění. Petr Bende řekl něco ve smyslu, což se kromě tebe týkalo i dalších dvou favoritek Soni Pavelkové a Báry Zemanové, že kdyby vy tři jste nebyly postaveny do role favoritek, že byste možná došly dál. Jak ty to vidíš?
Něco na tom asi pravdy bude. Mě se to týkalo vlastně už od divadla, kdy jsem zpívala „Samotářku“, jak jsem se teď dočetla. Pokud je někdo hned z počátku soutěže považován za favorita, tak s postupem času je o něj očekáváno čím dál tím víc, a když ten člověk to víc nepodá, tak samozřejmě jeho popularita klesá. Na druhou stranu si myslím, že to nebylo jenom tím, že jsem byla považována za favoritku, ale určitě také výběrem písní v semifinále kromě té první („My Immortal“ od Evanescence pozn. red.). Já jsem si totiž vybírala písničky srdcově, co bylo super pro mě, ale ne pro diváky. Třeba tu píseň od Richieho Sambory spousta lidí nezná a hodně je to překvapilo. Pak také hrálo roli spousta věcí v medailóncích, kdy člověk nepřemýšlí nad nějakou strategií a pouští ze sebe to, co opravdu cítí a co v něm je, to může někdy opravdu ublížit. A v mém případě tam určitě byly i věci, které mi ublížily.
Když jsi zmínila tu svou „Samotářku“ z divadla, což byl takový výkon, kterým jsi na sebe hodně upozornila. Tam si tě nejspíš plno lidí strčilo do škatulky, že by ti seděl muzikál, ale ty ses vyjádřila, že bys raději vystupovala s kapelou. Jaký máš vlastně vztah k muzikálům? Kdyby ti někdo nabídl nějakou roli, šla bys do ní?
Musím se přiznat, že na počátku soutěže a vůbec v průběhu mého studia na konzervatoři byl můj vztah k muzikálům hodně záporný. Říkala jsem si tehdy, že kdybych já se hlásila do muzikálu, tak to pro mě jako pro neznámého člověka bude hodně složité, protože ty role už bývají dané dopředu, když muzikál vzniká, tudíž by nezbývalo nic jiného, než že bych šla do komparsu, což pro mě jako pro studentku nebylo výhodné, protože za tu práci, kterou bych odváděla, bych dostávala velmi malý plat. Ten můj záporný vztah k muzikálům se zlomil až v době SuperStar, když jsem se byla podívat na Kleopatru. Tam jsem si uvědomila, že by to vůbec nemuselo být špatné, ale stejně bych se nechtěla nechat pohltit muzikálem. Můj sen je mít rockovou kapelu, řádit na pódiu v nějakém kostýmu a dávat lidem dobrou muziku. Ale hlavně sama za sebe, nic nehrát.
Jak to vypadá s tvým CD? Plánuješ už něco?
Já CD plánuji, ale momentálně jsem v pozici, kdy musím počkat na ty, kteří skončili na prvním, druhém a třetím místě. Pak teprve můžu s CD na trh jít já. Momentálně je to v přípravách, sháním písničky, také připravujeme s Davidem Spilkou duet, který by měl vyjít i v klipové podobě. Až všichni ti lidičky vydají CD, tak pak teprve bude čas na to, abychom vydali CD i mi ostatní, kteří jsme se umístili tak pod Top 5.
Jak jsi už zmínila, v SuperStar jsi našla lásku, rovněž finalistu Davida Spilku, který se umístil na druhém místě. Kde jste se v té soutěži poprvé potkali?
Poprvé jsme se potkali při prvním kole v divadle a já jsem si ho všimla díky jeho šátku na hlavě. A musím se přiznat, že jsem Davida od pohledu neměla ráda. Já jsem si říkala, že to je frajer, který o sobě ví, že má nějaké charisma. Opravdu jsem ho upřímně nesnášela. My jsme se o tom s Davidem teď nedávno bavili a smáli se nad tím. Je pravda, že já jsem byla první adeptka, která s ním měla zpívat duet a já jsem ho odmítla, protože on na mě v tom davu zbyl. Já jsem si řekla: „Ne, já s tímhle frajerem zpívat nebudu!“ Potom se tam tedy objevil Honza Kříž, který souhlasil s tím, co budeme zpívat. Já jsem pak na Davida úplně zapomněla a dokonce jsem mu tehdy ani nepřišla říct, že se mu omlouvám, že s ním ten duet zpívat nebudu. Pak už si pamatuji, že jsme jednou na hotelu Ilf všichni polemizovali nad nějakými otázkami a hádali jsme se navzájem, a já jsem se tehdy na Davida podívala a věděla jsem, že jsme na stejné vlně a že máme stejný názor. Myslím si, že zrovna v tu chvíli mezi námi přeskočila ta pomyslná jiskra. Pak už jsme spolu začali komunikovat. Musím říct, že jsem strašně vděčná, že jsem ho tam měla, protože ta soutěž sama o sobě je strašně těžká. Je těžká v tom, že jsou tam různé charaktery lidí s odlišnými myšlenkami a je hodně těžké s těmi lidmi vyjít, protože ne všichni si navzájem sednou. Aby tam člověk přežil, tak si musí najít někoho, komu věří a na koho se může upnout a já jsem našla právě jeho, protože v některých věcech je úplně stejný jako já, věkově je stejný, má stejný názor lidi, na svět atd. Takže jsme se drželi sebe jako klíšťata a čtyřiadvacet hodin denně jsme trávili spolu, věřili jsme si a měli jsme se oba dva o koho opřít.
Byl někdo z druhé desítky semifinalistů, o kom sis myslela, že bude ve finále a pak překvapivě vypadl? Nebo byl někdo, kdo by ti tam vyloženě chyběl?
Strašně mi tam chyběla Zuzanka Vlčeková, která vypadla v prvním semifinále. Ona pro mě je zpěvačka nad zpěvačky a nechápu, jak je možné, že vypadla. Dále to byla také Eliška Faicová, která mi tam chyběla hrozně moc. Nechci tím nikoho z té desítky vyřazovat, ale já bych tam určitě přidala Elišku, Zuzanku a také Roberta Daniela, který byl neuvěřitelný. I když je pravda, že měl svůj jednotvárný styl, ale já si ho dokážu dost dobře představit i v rockových baladách, protože by tomu dal něco jiného, než jsme tomu dávali my všichni ostatní. Tyhle tři lidičky bych tam určitě poslala.
Tobě se také těsně po tvém vypadnutí ze SuperStar podařila jedna věc, kterou zatím nikdo nedokázal, a sice že sis přímo na pódiu vyříkala s Ilonou Csákovou osobní účty. Určitě by spoustu lidí zajímalo, jestli to bylo spontánní, nebo jestli jsi to měla připravené, když vypadneš.
Ten večer jsem byla strašně nabitá emocemi, protože jsem vypadla v době, kdy všechno bylo skvělé. Všechno bylo super, všechno mě bavilo, lidi jsem začínala mít hrozně ráda. V té chvíli, kdy jsem tam stála a porota se ke mně vyjadřovala, tak právě to přišlo spontánně v tu chvíli, protože jsem si řekla, že už mi to neublíží a také už možná nikdy nebudu mít možnost se jí na to zeptat. A i když jsem věděla, že ona mi tehdy zrovna do toho přímého přenosu neřekla pravdu, tak já jsem cítila potřebu zrovna v té chvíli se jí na to zeptat. Je pravda, že já jsem potom s ní měla soukromý rozhovor v době po SuperStar, kdy už se na mě ta pravidla nevztahovala. Když jsem tedy s ní o tom mluvila, tam jsme si mezi sebou spoustu věcí vyřešily. Vím, že ona to nemyslela tak, jak to říkala, akorát možná v některých chvílích volila špatná slova, že to vyznělo zaujatě. V té chvíli jsem to nemyslela nijak špatně, ale já jsem cítila potřebu se jí na to zeptat. A jelikož už mi nic nehrozilo, už jsem měla po soutěži, tak jsem se jí na to zeptala. Musím říct, že někdy mě to možná i trochu mrzí, že jsem jí takhle ztrapnila před národem, ale myslím si, že ona to tak špatně nebere a já jsem to v tu chvíli potřebovala říct.
V poslední době hýbe médii sebevražda Karla Svobody. Co pro Tebe znamenal tento člověk? (stejná otázka byla položena Soně Pavelkové zde)
Pro mě tento člověk, ač jsem ho vůbec neznala, v mém životě znamenal hrozně moc. Je pravda, že o spoustě písniček jsem nevěděla, že jsou od něj, a když jsem se dozvěděla v médiích, že ta konkrétní píseň byla od něj, tak jsem si uvědomila, že ta píseň mě vlastně provázela celý život a strašně ji miluji. Mě jeho sebevražda zasáhla strašně moc a musím se přiznat, že když jsem viděla první reportáž o jeho životě, o tom jak žil a co všechno dokázal, tak jsem se rozbrečela, i když jsem ho opravdu osobně neznala. A myslím si, že nejen česká popová scéna, ale čeká hudba celkově utrpěla velkou ztrátu.
A co tvé plány do budoucna?
V osobním životě se asi rýsuje stěhování na Moravu, do Olomouce. S tím souvisí natáčení CD a hlavně sestavení kapely. Hlavně se chci věnovat muzice, nebudu se vzdávat a nechci to stavět na nálepce SuperStar, chci být sama sebou, a i když mě lidi budou škatulkovat „ta ze SuperStar“, tak já na to kašlu, pojedu si tu svojí dráhu a vím, že to vyjde.
Vážení čtenáři Retardéru! Abychom uspokojili i ženy a dívky, které sledovaly třetí řadu SuperStar, musí po dvou dívkách přijít na řadu i nějaký chlapec. Už brzy se tedy můžete těšit na rozhovor s prvním zástupcem kluků z finálové desítky Romanem Lasotou.