www.RETARDER.CZ
Karel Svoboda – nekrolog
Karel Svoboda se narodil 19.12.1938 v Praze. Po maturitě studoval Lékařskou fakultu University Karlovy a hru na klavír, orientoval se na moderní jazz v HB kvintetu. V 60. letech byl členem Laterny Magiky a divadla Rokoko a zároveň koncertoval s vlastní rockovou skupinou Mefisto. Koncem 60. let zahájil spolupráci s Karel Gottem, která trvala až do současnosti a během které vznikly hity jako „Lady Carneval“, „Láska bláznivá“, „Mistrál“, „Nápoj lásky č.10“ nebo „Kdepak ty ptáčku hnízdo máš“, která se stala titulní melodií slavné pohádky Tři oříšky pro Popelku. Komponoval však i hity pro další přední interprety české pop music, ze kterých stojí za zmínku především Helena Vondráčková („Lásko má já stůňu“), Václav Neckář („Stín katedrál“), Marta Kubišová („Depeše“), Eva Pilarová („Hrom aby do tě, lásko má“), Hana Zagorová („Gvendolína“), Jiří Korn („Yvetta“), Jiří Schelinger („Což takhle dát si špenát“) či později Lucie Bílá („Jsi můj pán“), Iveta Bartošová („Tři oříšky“), Leona Machálková („Proč nejsi tam, kde já“), Daniel Hůlka („Ten právě příchozí“) a Petr Kolář („Ještě, že tě lásko mám“ a „Vyznání“).

Kromě popové tvorby proslul také jako autor filmové a televizní hudby domácí i zahraniční produkce. Nejvýznamnější z jeho filmové tvorby je hudba pro již zmíněnou pohádku Tři oříšky pro Popelku a muzikál Noc na Karlštejně. Dále složil hudbu například k filmům Což takhle dát si špenát, Zítra vstanu a opařím se čajem, Jak se budí princezny a seriálům Cirkus Humberto, Létající Čestmír, Návštěvníci, Dobrodružství kriminalistiky, koprodukční Big Man (s Budem Spencerem v hlavní roli) či populární Včelka Mája. Je také autorem tří původních muzikálů. Tím nejznámějším je bezpochyby Dracula, kterého shlédlo více než 1,3 miliónů diváků. Autorem libreta byl dnes již rovněž zesnulý Zdeněk Borovec a v hlavní roli se po boku Lucie Bílé tehdy premiérově objevil Daniel Hůlka, jemuž napsali o pět let později Svoboda a Borovec na tělo další muzikál – Monte Cristo. Posledním Svobodovým muzikálovým počinem je Golem (tentokrát už ve spolupráci s Lou Fanánkem Hagenem), který měl premiéru vloni na podzim.

První Svobodova manželka Hana, se kterou má dvě děti (syna Petra a dceru Janu), zemřela roku 1993 na rakovinu. O dva roky později se Svoboda podruhé oženil. S manželkou Vendulou, která je nyní prezidentkou nadace Kapka Naděje, měl dceru Klárku, která v pouhých pěti letech zemřela na leukémii. Jejich druhým dítětem je syn Jakub (2005), který přišel na svět císařským řezem.

Hudba Karla Svobody nemá příliš velké umělecké ambice, je líbivá a místy osciluje na hranici kýče. Její výhodou naopak je, že není na jedno použití a mnohé Svobodovy hity se dají dnes už s klidným svědomím označit za evergreeny. Pravdou je, že Svobodova tvorba poslední doby už měla především rutinérský charakter (např. repertoár Bohuše Matuše či Petra Koláře, duet Karla Gotta s Martinou Balogovou). Stačí však vzpomenout třeba na jeho hity ze 60. let nebo na muzikál Noc na Karlštejně, abychom pochopili, kdo byl největším tuzemským skladatelem té nejčistší pop music minulého století. Všichni ti normalizační kýčaři jako Michal David, František Janeček, Karel Vágner či Petr Hannig mu nesahají ani po kotníky. Česká popová scéna tak bezesporu přišla o jednu ze svých nejvýznamnějších osobností.


Vladimír Stibořík
retarder@seznam.cz

(c) Invisible systems 1999-2005 a uvedení autoři. Publikování nebo šíření obsahu Retardéru je bez našeho písemného souhlasu zakázáno.