|
Prokletí moderátora Co byste měli znát než začnete číst: Jingle = znělka rádia Playlist = seznam skladeb, které v hodině bude moderátor pouštět Éter = živé vysílání Speaker = moderátor Drive = vysílací čas moderátora Komerčák = posluchač středního proudu Omyl, takto to vůbec není. A my si nyní můžeme shrnout jak vypadá práce moderátora na komerčním rádiu. Začněme tedy u samotných songů. Většina lidí si myslí, že výběr hudby je ponechán na moderátorovi. Moderátor ale na začátku svého drivu obdrží playlist, kde má předem nalajnováno, co v kterou hodinu bude hrát. Proto moderátory neodsuzujeme, že to jsou komerčáci. Minimálně 99 % moderátorů v České republice nenávidí hudební styl, který v průběhu svého drivu pouští do éteru. Skladbu playlistu dokáží ovlivnit pouze písničky na přání. Ale co z toho moderátor má? I zde jsou vstupy nadiktovány. A hrát každý den ve stejnou dobu stejnému posluchači stále dokola Péťu Kotvalda opravdu omrzí. Písničky se oddělují jingly. Zde je potřeba umět mixovat. Moderátor si musí nejdříve vybrat správný jingle, který bude ladit se skladbou, která právě hraje a zároveň bude ladit i s tou, která bude hrát za ní. Velmi často se stává, že rádia nemají takové jingly a potom už nepomůže ani dobrý výběr hudby hudebního redaktora. Živého moderátor navíc začínají zastupovat automaty, tedy systémy, které dokáží celý program rádia samy zmixovat. Pozorné ouško posluchačovo může poznat rozdíl mezi takovým mixováním, mix od automatu není přesný a u všech skladeb zní moc jednotvárně. Co má moderátor říkat do mikrofonu? Na to je jednoduchá odpověď - to, co se mu řekne (přikáže). Osobitých moderátorů je u nás málo a dovolí si to pouze některá rádia. Pokud vedle sebe postavíte všechny moderátory z komerčních stanic celé ČR, zjistíte, že jsou skoro všichni stejní. Nikde žádný rozdíl. Hodina na rádiu se většinou skládá ze čtyř až pěti vstupů do éteru. V prvním Vám moderátor prozradí, jakou písničku jste slyšeli, kolik je vlastně hodin, co posloucháte, co Vás v následující hodině čeká a co si zahrajeme. V dalším vstupu se opět dozvíte, co jste slyšeli, kolik je hodin, uslyšíte trapnou pozvánku na ještě trapnější kulturní akci a zjistíte, co se bude hrát po reklamním bloku. Třetí vstup - opět je nám sděleno, co se hrálo, jak je to úžasné, kolikáté je to v hitparádě a jsme vyzváni k soutěžení. O soutěžích si řekneme něco níže. Poslední vstup je už jenom o tom, že po celé hodině uslyšíme to a to, čekají nás zprávy a všichni ať máme skvělé ráno, skvělý den a skvělý večer. A tenhle kolotoč se opakuje neustále a s ním se opakují nikdy neohrané hity. Nasazování samotných skladeb také není velkou záhadou. Co se poslouchá a poslouchalo, to se hraje nejvíce. Novým kapelám a začínajícím zpěvákům (zpěvačkám) se prostor nedává. Je to riziko. Pouštění jednotlivých skladeb navíc ovlivňují hudební společnosti, které si do rádia protlačí cokoliv, i kdyby se to lidem nelíbilo. Pokud se chcete zúčastnit soutěže, volejte pouze pokud je cenou levnější věc. Hraje-li se o walkmana, mixér, televizor a jiné dražší ceny, nemusíte se namáhat. Výhru moderátor přenechá někomu známému nebo sobě. Není se čemu divit. Platové podmínky moderátora jsou totiž velmi bídné, pohybují se kolem průměru hodinového platu u nás - moderátor ale denně vysílá pouze čtyři až pět hodin. Takto vypadá život moderátorský. A co je nejhorší - pouze zlomek moderátorů se vypracuje a dostane dál. Co ostatní? Jednou přijde den, kdy zjistí, že už nemají lidem co říct, že je práce nebaví, nebo že je už nikdo neposlouchá. Pokud v rádiu sedí sedm až deset roků, stanou se tedy pro svůj obor nepotřební. A z oboru, který vystudovali, jsou deset let "venku", takže ani tam o ně nikdo nestojí. Tak co nechcete dělat moderátora? |