|
Manu Chao + Radio Bemba soundsystem live Existuje ještě vůbec na prahu nového tisíciletí kvalivní latinskoamerická hudba? Toť otázka, jež musí napadnout milovníka dobré hudby po zhlédnutí aktuálních hitparádových žebříčků, kde se to levnými latin popíky jen hemží. Megastars typu Shakiry, Thalie, Enriqua Iglesias, Natalie Oreiro a dalších většinou však spíše jde než o radost z hraní, resp. zpěvu, o tučný dollarový výdělek. Troufám si říci, že to přesně není případ Manu Chaa, čtyřicetiletého multiinstrumentalisty, rodilého Katalánce, jenž v osmdesátých letech se svým bratrem založil velice zajímavou, dnes již bohužel neexistující, grupu Mano Negra (česky "černá ruka"), krutě originálně fúzující punk, ska a latinskoamerickou hudbu, jejíž vlivy bratři čerpali při svých cestách po celé této oblasti - křížem krážem od Mexika přes karibské ostrovy po jihoamerické státy. Manu Chao je zkrátka světoběžník, světoobčan, se svým mohutným doprovodným orchestrem Radio Bemba Soundsystem objíždí už několikátým rokem různá místa na planetě, aby rozdával radost, nehoráznou energii a spojoval lidi různých národností, jazyků a kultur svou hudbou plnou optimismu, náboje a všelidského porozumění. A právě z jednoho takového vystoupení byl pořízen záznam více než hodinový, který se před Vánoci loňského roku na CD dostal i k nám. Soudě podle názvu úvodní písně Bienvenida A Tijuana a neskutečného řevu pártisícového davu při slovu "Tijuana" se koncert konal právě v tomto severomexickém městě, leč jde pouze o mou domněnku. Nicméně skvělá atmosféra a kotel drží celé trvání nahrávky. Pro ty z vás, kdo Manu Chaa znáte a třeba vlastníte nebo jste slyšeli jeho dvě desky Clandestino a Proxima Estación: Esperanza, možná bude zklamáním či překvapením, že písně z těchto alb zaujímají jen zhuba třetinu z celkového počtu. Nedočkáte se fláků jako Denia, Mentira, Desaparecido, Le Rendez-Vous či Me Gustas Tu, zato si vychutnáte našláplé živé verze slavných Welcome To Tijuana, Bongo Bong, El Viento, Por El Suelo a dalších, které se od těch albových značně liší zejména svými extatickými stupňovanými závěry, kdy pohodový reggae rytmus přechází do zběsilého ska bubnování, přičemž perfektně vynikají nástroje dechové, hlavně trubky, a posluchač je vystaven libozvučné orgasmické kakofonii, ne nepodobné závěru geniální skladby Denia z alba Esperanza. Sami se uvidíte, jak začnete poskakovat kolem dokola v jakémsi latinskoamerickém pogu, chcete si zakotlit na koncertě s ostatními. Nebo aspoň budete kývat hlavou do rytmu. Další známý kus Mr. Bobby, pocta Bobu Marleymu, je v live verzi prostě ostrý, dosti odlišný od originálu; naopak Clandestino, se strašlivým kotlem, je stejně srdceryvný, baladický, pomaloučký jako na stejnojmenné desce. A stejně dobrý. A nové, doposud nepublikované písně? Nejvíc mě dostaly nadupané ska kousky v první třetině a klipem obdařený Rumba De Barcelona. Snad bych si troufl i říct, že pokud se bude na své případné příští desce ubírat tímto směrem, bude to jen a jen dobře; i proto, že ubyde lidí, kteří jej poslouchají jen kvůli několika líbivým latinskoamerickým melodiím. Manu Chao je totiž předně velký hudebník, myslitel, cestovatel a člověk s širokým srdcem a pevným přesvědčením správného latinského partyzána z guerilly, hlasatele myšlenek osvíceného rodohvězdce Che Guevary. První Manu Chaovu živou desku mohu rozhodně vřele doporučit s upozorněním pro odpůrce ráznějších rytmů, než na jaké jsme u něj zvyklí. Každopádně nejspíš po jejím poslechu hluboce zalitujete, pokud jste stejně jako já propásli koncert Manu Chaa a Radio Bemba Soundsystem na louce v areálu Pražského hradu v květnu loňského roku. Manu Chao+Radio Bemba Soundsystem live. Radio Bemba 2001. 29 tracků. Stopáž 64:42. Hodnocení 7.5/10. |