Retardér: Hip Hop Kemp 2002

Toto léto konal se v areálu koupaliště Cihelna u Pardubic, na oblíbeném to místě tamější omladiny, historicky první festival hiphopové kultury v České republiky. Na této velevýznamné akci, konané ve dnech 16.-18.8. má duše pravověrného hiphopera samozřejmě nemohla chybět, a tudíž zde předkládám soubor mých zážitků ( tj. jakýsi pokus o udělání si pořádku ve vlastní hlavě po tak pestrých třech dnech ), který snad někomu může posloužit i jako drobnější zasvěcení do této rázovité, stále více se rozmáhající subkultury...

Z původní sestavy asi deseti lidí se nakonec vyklubali jen tři: můj nyní již bývalý spolužák Dalibor a má nejlepší kamarádka Hanka, aniž by se oba předtím znali. Nicméně musím uznat, že se seznámili snadno - padli si do noty, až jsem později, při zpáteční cestě, jen koukal s otevřenou pusou, že se raději baví spolu než se mnou:-)

Vyjeli jsme dopoledne z Hlavního nádraží, vlakem plným rádoby tvrdých hiphoperů, co si myslí, že férový hadry z nich udělají machry, a vyfintěných roštěnek v úzkých džínách...pár správných lidí se ale taky našlo:-) Cestu popisovat nebudu, protože si z ní fakt moc nepamatuju:-) Když jsme dorazili do Pardubic, čekala nás ještě dlouhá cesta na Cihelnu ve třicetistupnovém vedru v plné polní ( spacáky, bágly, karimatky a Hančin neprakticky těžký stan ). Tu jsme zdárně přežili, stejně jako výstavbu onoho zlořečeného stanu a první žrací pauzu. Nejhorší zvěrstvo ale bylo ještě před námi: téměř dvouhodinová fronta na směnění lístků z předprodeje ( 480 Kč ) za žluté náramky, opravňující majitele k volnému pohybu po celém areálu, jenž zahrnoval hlavní pódium, parkoviště, louku na stanování, velké koupaliště, stánky na pivko a občerstvení a spoustu dalších důležitých objektů.

Asi kolem šesté byly konečně dořešeny nezbytné organizační potíže, a tak jsme my, netrpěliví, leč věrní, stejně jako většina ostatních, s vlahým nadšením přivítali moderátory celé akce, Cossigu a Kajaga z Mimoně, stejně jako samotný začátek třídenní hudební produkce na hlavním pódiu, jenž obstarali osvědčení startéři K.O. Kru, kterým se však natěšený dav příliš rozhicovat nepodařilo - krom několika trapných hlášek MC Phata a rapování do cizích instrumentálek nic moc nepředvedli, navzdory očekávání. Rozjet akci se povedlo až poměrně neznámé karlovarské kapele Bow Wave, která jako jediná hrála naživo, a možná právě to pořádně strhlo publikum. Po nepříliš zdařilém intermezzu v podání Dána Per Verse naskočila na podium trojka kluků z Lišova u Budějic, De Zrechts, a svým upřímným projevem a temně surrealistickými texty nejlepším způsobem připravila půdu pro dnes již takřka legendární, notoricky známé Penery Strýčka Homeboye v sestavě Orion, Wladimir a DJ Richard. Ačkoliv se patrně tradičně vykalený Ori opět netrefoval do instrošek a často vypadával z rytmu, suverénní Wláďa vše zachraňoval, podobně jako fakt, že PSH jejich ( nejen ) Pražané milují, a tak jim leccos prominou...mezi jejich big fans tehdy patřila i Hanka, tudíž mě vytáhla trpět do první řady. Odměnou mi však bylo podání ruky s Wladimirem:-)

Po PSH nastoupili polské vysoce respektované hvězdy Grammatik, kteří nejen mě neustále rozsekávají svou perfektní produkcí a beaty nakoplými jak kocour letící přes rybník; a nejinak tomu bylo i tento večer, jenž zakončily dvě kapely z Bushovy světové říše no. 1 - Wee Bee Foolish z Brooklynu se subtilním, bílým, leč zatraceně ostrým a energickým frontmanem Yeshem, a zejména Five Deez z Cincinatti, kteří sice přijeli jen dva, zato svým projevem vyhecovali publikum ke skákání, až praskal asfalt pod nohama... Opravdu vydařené zakončení večera.

Po nezvykle slabé Jezusově performanci jsme se s Hankou a Daliborem dohodli, že se odebereme ke stanu, což částečně zapříčinila únava z dlouhé cesty, a částečně rovněž částečná únava společenská. Klidné usínání i dospávání v sobotu ráno nám však příjemně znemožnili divocí typové z Moravy s železnou výdrží a odolností vůči lihovinám, neúnavně halasící do pokojné tmy... Ráno a dopoledne ani tak nebylo v našem podání tak světoborné, všelijak jsme se vyhýbali dotěrnému slunci, chodili po stáncích, prohlíželi si výstavy fotografií, triky na U-rampě, live graffiti ad.

Sobotní hudební produkci odstartovali domácí Nezvaní Hosté, kteří na mě nijak nezapůsobili, zato další skupina, jihlavští Jižní Pijonýři, všechny svým bezprostředním vystoupením dostala - však si vlastně na koncert jen odskočili z koupaliště! Jejich neodolatelně komické pojetí i vzezření ( Konefovy brýle jogurtovky ) Po švédském dívčím duu Mazzy+Gazze s DJem Skitzophrenicem naskákala na pódium určitě nejtalentovanější slovenská kapela Kontrafakt ve složení Ego, DJ Aneška a Rytmus, a jejich koncert plný Aneškova precizního, vymakanému jugglingu, Rytmusova nabouchanému beatboxu a Egova krutého, vykřičeného projevu řadím rozhodně na absolutní špičku nejen tady na Kempu. O nich ještě hodně uslyšíme, na to vemte hruškovici.

Poté zahráli Manželé - Lesík Hajdovský řezal do kytary jako o život, a takřka rockovým výstupem napumpovali energii lidem do žil ještě více než na HHF no. 8. Brněnský klan Naše Věc pak nastoupil v nebývalé formě, vydatně podporován četnými moravskými fanoušky, ale nejen jimi ( viz já, vyřvávající mohutným hlasem slávu Brnu ), a ten kontakt s publikem...jako doma! Především Apoka řádil jako pominutý. Dlouhé čekání vyplnila velmi dobře dvě brněnská seskupení DJs - Questablist ( Five, Mehdi, Arsen ) a Illuzionists ( Opia, Chocolatic, Maztah, Nneser ) a hlavně nehorázně kruté graff video, jež ukazovalo hrůzná zvěrstva, která se v moravské metopoli dějí takřka každou noc! Největší kotel na českou kapelu, co jsem kdy v životě viděl, přišel hned vzápětí: Indy, Wich a Lavor si s lidma ten večer mohli dělat co chtěli. Publikum totiž bylo jejich... Totální erupce nastala při songu Noc je 1/2 dne, kdy na pódium za ohlušujícího řevu vlétl hostující Rytmus. Avšak vrchol byl stále před námi... Před půlnocí se na pódiu objevili dva féroví negři s čepičkou, respektive šátkem, do něhož si ukryly své copánky, respektive dredy. Jsou tu zabijáci z Anglie, Phi-Life Cypher! Kotel na jejich koncertě čítal možná přes 2 000 lidí, větší maso jsem fakt nezažil. Výrazně posílen tekutinami ( včetně netušené slivovice od Slováků ) jsem řádil a skákal v kotli spolu s drtivou většinou ostatních... To se fakt nedalo, když na vás půlku koncertu chrlí freestyle, i ve stojce hlavou dolů!

Tentokrát jsem nechal Dalibora a Hanku usnout, abych se ještě sám vypravil pod hlavní pódium, kde bylo stále živo a kotel vřel ještě dost parně pod DJem Tucem z Anglie. Navíc jsem měl hrozný hlad ( po čem asi? ), a tak jsem se posílil pizzou po hodinovém čekání a po čtvrté ráno jsem šel spát. Třetí den nás opět uvítal vedrem, a tentokrát jsme byli všichni tři vskutku příšerně unaveni. Ale nebyli jsme sami - v neděli už to za moc nestálo, bylo znát, že sobota byla vrcholem a že už je pryč. Spousta lidí jen zevlovala na koupališti u vody nebo sledovala grafiti, takže koncerty, byť sebevydařenější, se nesetkaly již s takovou odezvou. Domácí Špatnej Wliw si jí ani nezasloužil, avšak už českobudějovičtí Dizzastarr - duo Jurgen a Jelínek ano. Po nespravedlivě odsouzených Dizza, na jejichž 4A Knedlík se stejně pařilo správným způsobem, přišel se svým vyvaleným pupkem tatík Sure z Coltchy, legenda českého hip hopu, leč ani jeho nabasované tracky bohužel nebyly publikem řádně ohodnoceny. Na to, že po HHF no. 8 odrapoval po tak dlouhé době svůj druhý koncert, dával skvěle.

Domácím nedělním vrcholem byli, alespoň podle počtu Moraváků pod pódiem, zlínští De Fuck To, kteří mi svým lehkým, uvolněným, a přesto energickým vystoupením vlastně připomněli, že jejich frontman Late v sobotu chvíli battloval ve freestylu s Lifem z Phi-Life Cypher. Když se nabažení moravští bratři odebrali zpět k pivním stánkům či na koupaliště, přišli na řadu poslední dvě skupiny celého programu, každá mající svůj originální rapový projev. Maďaři z Az Ido Urai, čítající snad celý oktet MCs, doplatili rovněž na únavu lidí, kteří tak dle mého názoru přišli o velmi kvalitní koncert, jenž byl i tak oceněn svým malým kotlíkem pod pódiem. Teprve až skončili, začal Kajag zběsile svolávat všechny k pódiu, neboť se na něj měli vrhnout dva britští radical levicoví běloši, Task Force. Nejvíc mě rozsekalo, když jeden z nich seskočil mezi lidi a dával mezi nimi freestyle. Především pak jejich politicky angažované texty zaměřené na fakování západní konzumní společnosti, policejního aparátu a jiného zlořádu. V samém závěru celé akce se tedy nakonec organizátorům (lidi z BBaraku a Depo Crew) přece jen podařilo dav vyburcovat a dohnat jej k řádnému, velice vděčnému, ohlušujícímu, a hlavně - ohromně zaslouženého - hukotu všech spokojených lidí, kteří nelitovali obětované částky. I když možná trochu nepěknou skvrnku na ideálním průběhu a vyjítí celé akce dělá skutečnoust, že město Pardubice odmítlo Hip Hop Kemp příští rok hostit - z důvodu údajně půlmilionových škod, způsobených tagery, writery a jinými vandaly a chuligány i nekulturními barbary stříkajícími svými páchnoucími spreji neúnavně po zdech a nezodpovědně ničícími každé město, které jim přijde pod ruku...! Peace 4 Pardubická radnice!!!

Po drobných peripetiích při balení stanu a opouštění areálu Hip Hop Kempu jsme asi před osmou hodinou nasedli do rychlíku směr Praha. Během cesty jsme naší nebohé postarší spolusedící v kupé převyprávěli a přebalancovali celý festival, jedinečný, úžasný a maximální zážitek pro nás všechny tři.

Kde jinde se sejdou všechny čtyři elementy hiphopové kultury na jednom místě v takovém množství, jako na největším středoevropském festivalu této subkultury, Hip Hop Kempu...?

Tak dík moc za víkend a zase za rok na Hip Hop Kempu 2003!