|
Zemřel Vladimír Komárek 24. srpna nás opustil jeden z největších českých malířů druhé poloviny 20. století, pan Vladimír Komárek. Jeho malířský um a nepřehlédnutelný styl nemá u nás obdoby, možná by se dal srovnávat s I. Ouhelem a J. Jírou a to ještě okrajově. Komárek se narodil 10. srpna 1928 v Hořensku u Semil, dětství prožil na Slovensku. Vyučil se na sklářské škole v Železném Brodě, později AVU v Praze. Za doby hluboké totality byl jeden z nejhlídanějších malířů, přesto dostal v 70. a 80. letech několik cen, roku 1989 dokonce čestný titul zasloužilý umělec. Kdo někdy viděl komárkovy malby, dám ruku do ohně, že se mu alespoň minimálně vryly do paměti šedivé, či matně zelené nebo fialové (tyto tři barvy u Komárka dominovaly) objekty a plochy přímo nasáklé melancholií a jakýmsi nejistým klidem. Jen v mála případech byly Komárkovy obrazy veselé, málokdy zářily dobrou náladou. Komárek se přímo vyžíval v symbolice, v jinotajích. Každý jeho obraz měl svůj příběh, určité sdělení. Častým tématem jeho obrazů hlavně v devadesátých letech byla smrt, život po životě. Asi nejznámější spodobnění Komárkovy představy smrti jsou polootevřené dveře v osvětlené prázdné místnosti, za kterými je tma. Vedle dveří je elektrický zvonek, který má také svoji symboliku a budu rád, když se v komentářích vyjádříte, co vlastně ten zvonek znamená, proč tam je. Komárek také hodně maloval postavy. I když se to vlastně nedá nazvat postavami, jsou to šedivé či bílé obrysy lidí, ze kterých jsou vidět jen jejich ustarané, unavené nebo přemýšlející oči. Dalo by se říci, že postavy byly na Komárkových obrazech (ne na všech, samozřejmě) zobrazovány po celý život, zatímco třeba zátiší, speciálně hrozny vína maloval Komárek pouze v osmdesátých letech a v devadesátých letech se k tematice zátiší vrátil pouze v určitých vyobrazeních, jako třeba jedno z posledních Komárkových děl Poslední večeře (2000). Další kapitolou je Komárkova oblíbená metoda suché jehly, což je také nedílná část Komárkova výtvarného zaměření. Komárek udělal za svůj život na několik set těchto děl, která jsou ve všech menších i větších galeriích. Nejsou nikterak drahé, jejich cena se pohybuje mezi dvěmi až třemi tisíci korun, zatímco cena malby se až na pár vyjímek pohybovala mezi patnáct až padesáti tisíci korun. Tato situace se ovšem v nejbližší době změní, neboť mistr je již po smrti. |