|
Izraelský voják říká: Běháme a plavem... Po krátkém seznamovacím aktu jsme se přesunuli do jedné nejmenované hospody, cenou i složením konzumentů rozhodně lepší podnik...nechápu, čí byl ten šílenej nápad jít zrovna tam, ale asi byla nejblíž. Objednali jsme pivo a zapálili po cigaretě... Jak ses tam vlastně dostal? Vlastně náhoda, krátce po revoluci, dostal otec nabídku na práci v Izraeli, nezbejvalo mi nic jinýho, než jet taky... Tam si byl i na střední? Jo na gymplu, odmaturoval sem s celkem dobrejma známkama a specializací na biologii a angličtinu. Pak přišel povolávací rozkaz, jako tady na prezenční vojenskou službu..řek sem si, že když už tam jdu, tak zkusim ty speciální jednotky, ať z toho aspoň něco mám. A výcvik? Jestli to není teda moc tajný Běháme a plavem, teda to máme řikat všem, který se budou vyptávat... Předpokládám, že se dozvim trochu víc :) Jasně, akorát nevim, kde začít. No, třeba jednou, to sme byli na nějaký lodi, kapitán nám řikal, že tam sou pohodlný kajuty s dvd přehrávačema, sprchou a tak dál, šli sme se zeptat našeho velícího, jestli se můžem jít vyspat...ten chlap se usmál a řekl, že jo. Nakonec sme vážne spali..na palubě v nějakjch sítích a byla nám strašná zima. To celkem nasere, ale drsnej výcvik pro drsný chlapy... Ale někdy je to vážně trošku přehnaný, třeba fén, to je taky zajímavá činnost. Namočej ti hlavu do vody a pak třeba šest hodin jezdíš na vodnim skůtru, zaručeně už po pár minutách ti do slova ztvrdne úsměv, prostě máš zmrzlej ksicht a jak debil jezdíš na skůtru. Taky dobrá blbůstka. Nebo sme skákali, s padákem, do vody, původně si měl ten padák odhodit dvacet metrů nad hladinou, jenže jednou to nějakej chlapec neodhad a zlámal si obě nohy. Kvůli tomu se vodepínáme až těsně před dopadem. Je to sranda, jednou si kámoš vzal foťák, že si prostě vyfotí seskok. Tak fotil a fotil a najednou si uvědomil, že ten foťáček nemá kam strčit, kapsy zapnutý, prostě smůla. Nevim asi si myslel, že je dost nízko a tak ten foťák hodil na zem, pak už prej jenom viděl, jak padá a padá a padá... na zemi pak našel nečo jako kousky umělý hmoty - ten foťák hodil asi ze dvou stovek. Mě jako fotografa by to celkem naštvalo, ale s vašim žoldem mu to asi mohlo bejt jedno, kolik vlastně dostáváte? V korunách? Deset tisíc. Takhle to zní celkem dobře, ale musíš brát, že tam sou úplně jiný ceny, třeba panák tvrdýho v hospodě tam stojí v přepočtu asi tři sta. To je asi jako bys tady dostával 15set, plus jídlo a ubytování zdarma, to náhodou neni tak špatný. No ale co příjemnější věci, než prachy, co třeba holky? Holky? Ty hlídaj naše kasárna. A co se týka nějakejch s kterejma by se dalo chodit, nic moc no. Mám 30 hodin tejdně volno, to se chci aspoň trochu vyspat a ten zbytek, tam to málokterá vydrží vídat se s tebou tak málo. Aha, takže nic moc, no a co skutečná válka, teďka to tam celkem vře, byl už si v nějaký akci? Jo, hlídali sme na checkpointech, to je strašná votrava, celej den seš navlečenej v neprůstřelný vestě, když přijede auto s palestincema musíš ho zkontrolovat, igelitky, kabelky, baťůžky, prostě všechno...člověk může jenom čekat jestli bude mít kliku, anebo ho někdo sejme. Zase na druhou stranu, co sem byl já u tý vesnice, tak tam byli dost hodný lidi (Izraelci), jedna paní nám tam dokonce každý ráno nosila čerstvý rohlíky a čaj, nebo kafe. Je to pěkně pitomá válka, jenom kvůli politikům. Co největší území, nic víc je nezajmá. Ale je to moje práce a mám ji rád..zatim, dokud mě nikdo nesejmul :) Co vlastně hodláš dělat po tom výcviku? No kdybych zůstal u armády, tak se přpojim k elitě a budu se celej den poflakovat na pláži, lovit ryby harpunou, grilovat, hrát volejbal, balit ženský a vobčas bych vodlít na nějakou misi a pak zas zpátky to samý. Radši bych se ale vrátil do Čech a vystudoval tady práva...nevim ještě mám na to rozhodnutí dost času. A potom jsme už jenom popíjeli a kecali o všem možným. Domů jsem se vrátil úplně zničenej kolem šesté ráno (za dvě hodiny jsem měl vstávat do školy). Ale vůbec jsem nelitoval, čeho taky, rekruta izraelských speciálních jednotek, který navíc umí bezvadně česky, už asi hodně dlouho nepotkám. |