|
|
|
 Spřátelené weby:
|
|
|
Masakr má jméno Slipknot
Vydáno dne [06.02.2002] / rubrika [Kultura]
Na výstavišti v malé sportovní hale se 2. února odehrál jeden z nejbrutálnějších koncertů co Praha pamatuje. Ano, v České republice poprvé vystoupili Slipknot. Tato šílená Neo/Trash metalová partička se dala dohromady v roce 1995 v malém městečku Des Moines v americkém státě Iowa. Co bylo od zrodu skupiny velmi zajímavé, byl její počet: 9 členů!. Velmi brzo po vzniku začali všichni členové nosit surrealistické masky znázorňující pravděpodobně to úplně nejhorší, co v jejich nitrech můžete najít. A aby toho nebylo už tak dost, každému bylo přiděleno jeho pořadové číslo (0 až 8), které si dokonce někteří nechali vytetovat na různé části těla (pro zajímavost: nejkrutější má asi Jim Root, který si nechal vytetovat svoje pořadové číslo 4 v kroužku na vnitřní stranu lokte! au).
Členstvo:
0- Sid Wilson - šílený DJ, obstarává veškeré mixy (plynová maska)
1- Joey Jordison - Hlavní bubeník známý ukecaností a malým vzrůstem (bílá japonská maska)
2- Paul Gray - Baskytara, je jeden ze zakladatelů Slipknot (prasečí maska)
3- Chris Fehn - Bicí, obstarává doprovodné rytmy (pinochio)
4- Jim Root - Kytarista, velmi pohodový člověk, přidal se jako poslední (ořezaná maska šaška)
5- Craig Jones - Specielní efekty, samply, trochu samotářský, původně dělal kytaristu (maska s bodlinami)
6- Shawn Crahan - Bicí, jeden z nejviditelnějších členů, dělá klauna celé kapele (klaun)
7- Mick Thompson - Trochu hrůzu budící kytarista se zálibou v masových vrazích (drsná hojeková maska, kytara s nápisem HATE)
8- Corey Taylor - Zpěvák s obrovským rozpětím hlasu, dokáže chrčivě řvát, i zpívat vysoké melodie a navíc to všechno rychle kombinovat (kukla s dready)
Nutno zmínit i bývalé členy a to kytaristu Joshe, který odešel před dokončením druhého alba a zpěváka Anderse, jehož hlas se více hodil do super Death metalové kapely, než do experimentálních skladeb Slipknot.
MFKR, Slipknot:
Za poměrně krátkou dobu zkoušení byl vytvořen slušný počet skladeb, z nichž se většina dostala na obálku jejich prvního alba Made, Feed, Kill, Repeat (MFKR), které bylo vydáno na vlastní náklady v počtu pouhých 2000 kusů. Je zajímavé, že ostatní do té doby udělané songy zůstaly asi už navždy pouze v útrobách internetových sběratelů, kteří je schraňují jako raritu a nevyšly na žádném albu(např.: Snap, Monster, Carve).
MFKR ještě zdaleka neznamenalo totální úspěch, ale přilákalo oči producentů od metalových Roadrunner records (pro které Slipknot znamenali také největší úspěch).
Smrt přikráčela až roku 1998, kdy vyšlo první album (označené pouze názvem kapely). Během natáčení alba se také skupina definitivně doformovala do nynější podoby (kytaristu Joshe nahradil Jim Root;) Album obsahovalo asi vůbec nejúspěšnější hit Wait n Bleed a i další nářezy jako SIC, Purity, Spit it out a další. Kapela v té době začala vystupovat na stále význačnějších akcích a oblíbenost začala prudce stoupat.
Iowa:
A protože Slipknot stále pilně pracovali, mohlo vyjít v létě 2001 jejich zatím poslední album označené podle jejich domoviny: Iowa. Jak kapela mnohokrát sama prohlásila, jsou zde více míchány prvky dobra a zla, černé a bílé. Narazíme zde na tvrdé rychlé skladby jako Disasterpiece, People=Shit nebo My Plague, ale i osmiminutové předělané Gently (z alba MFKR), nebo patnáctiminutovou! oddychovku Iowa (která samozřejmě není pomalá až do konce:) Nutno dodat, že Iowa je nejexperimentálnější vůbec a najdeme zde skladby skutečně hodně šílené, i totální metalové metly jako satanistický Heretic Anthem.
Tak jako tak album Iowa zdůraznilo totální průlom a obrovskou popularitu Slipknot, neboť téměř okamžitě dosáhlo platinových ocenění jak v USA, tak ve Velké Británii. Velké turné přes Evropu, Austrálii a Japonsko mělo navíc zviditelnit Slipknot i v jiných končinách, což se jim myslím dobře povedlo. Díky bohu (i když díky tomu asi ne:) se i ČR a Polsku poštěstilo přivítat Slipknot na svojí půdě.
Koncert:
Tedy i v Praze proběhl již zmiňovaný koncert, původně plánovaný do Paegas arény a na poslední chvíli přesunutý do menší zimní haly.
Ačkoliv se nesešlo zdaleka tolik fandů, jak je tomu zvykem jinde, přesto už od začátku panovala dobrá nálada. Už při vchodu do haly bylo protivným vyhazovačům právem vyhrožováno podříznutím hrdla a dalšími libůstkami. Jako předkapela vystoupili American Head Charge, který svým šíleným pobíháním po pódiu lehce navodily atmosféru pro přicházející hrůzu v podobě devíti šílenců s maskami.
Před pódiem se nejprve rozvinula obrovská plachta se znakem Slipknot a začala hrát husí kůži náhánějící klasika v podobě Pink Floyd. Nutno dodat, že šlo o předem chytře vypočítaný krok, jak vzbudit v publiku notnou dávku agrese ;) Po finálním pádu plachty se Slipknot ukázali v plné kráse - šílené masky a červené kombinézy s páskou na pravém rameni, která připomíná Hitlerovo elitní vojsko SS. Zde je naštěstí S jenom jedno ;).
Koncert začal intrem k prvnímu albu a hned po něm brutální skladba People=Shit následovaná dalšími peckami z Iowy a následně i z předešlého alba. Netřeba jmenovat, neboť se zde objevily snad naprosto všechny známé a oblíbené skladby a dokonce i rychlý masakr Eyeore, který byl vydán pouze jako bonusová skrytá skladba na druhém albu.
Celý koncert byl obrovskou show a i přesto nebyla hudba rozhodně nijak ochuzena. Musím poznamenat, že zpěvák Corey (8) měl hlas v dobré formě a skutečně se prořval až do samého závěru, kytarista Mick (7) přetrhal struny pouze na jedné kytaře a Sid (0) upadl pouze dvakrát (jednou dokonce z bicích Shawna (6);).
Nadšený i udivený divák mohl navíc sledovat specialitky a vylomeniny, které si na nás kapelka přichystala. Jedním ze standardů byly vysouvací plošinky dvou předních (pozičně předních) bubeníků, které se mohly hydraulicky zvedat a navíc točit, čehož obzvláště číslo 6 Shawn Crahan velmi hojně využíval a velmi často nahoru vozil i své kamarády (neustále Sida a jednou i totálně vyčerpaného Jima (6). Další libůstkou byly také Shawnovy paličky, které se neustále odrážely o fanoušky stojící těsně přede mnou a posléze se o ně strhávaly lité boje.
Mezi větší specialitky nepochybně patřilo sólové vystoupení DJe Sida Wilsona, který předvedl nejpsychedeličtější elektronický mix co jsem kdy v životě slyšel.
Avšak největší úctu v širokém publiku sklidil hlavní bubeník Joey Jordison (1), který nejprve spustil své šílené sólo, poté se vysunul do několika metrů nad zem na své obří plošině, poté se jetšě sklopil o 90 stupňů k zemi, takže hrál tak, že koukal do země a nakonec se ještě poslední kloub plošiny otočil tak, že v samém závěru hrál jakoby v leže (samozřejmě stále připoután na speciální sedačce) a na jeho plošině se rozsvítil obři pentagram. Těžko říct, zda se dá celá podívaná vůbec popsat, ale šlo o něco naprosto neuvěřitelného.
K samému závěru si ještě Corey malinko slovně pohrál s publikem a strhlo se několik posledních bitev o trsátko Jima Roota, takže úplně všichni účastnící odcházeli totálně vyčerpaní a zdevastovaní.
Jedinou chybou na koncertu byla uboze jednající česká ochranka haly, kdy se vyhazovači skutečně předvedli jako nekultivovaná prasata, která vyhnala z chodníku! před halou téměř i samotné hvězdy a nakonec ještě sprostě nadávala.
Přesto byl koncert Slipknot v Praze jednou z nejšílenějších a nejvychytanějších akcích, co kdy vůbec Čechy spatřily. Jedinou škodou je, že naše středovýchodní Evropa tento styl hudby z převážné většiny stále nechápe a raději stále sjíždí již dávno mrtvý underground, nebo tupě konzumuje kvanta taneční hudby.
Jednou ale přijde čas, kdy se všechno změní a první generace posluchačů se stále rozšiřuje. Snad Ozzfest, plánovaný na léto tohoto roku ukáže, co v lidech je.
|
|
|
Hodnocení článku |
|
Známka: 2.63
Počet hlasů: 203
|
|
|
|
|
|
Náhodně vybraná anketa z archivu:
|
|
|
Náhodný výběr článků z archivu:
|
|
|
