Králem komiků je Vlasta Burian
Vydáno dne [20.07.2007] / rubrika [kultura]
Během června a července jste hlasovali v první anketě s názvem Král komiků, konkrétně v mužské kategorii. Výsledek není vůbec překvapivý, protože tato anketa měla od začátku jasného favorita, kterým není nikdo jiný než designovaný Král komiků Vlasta Burian. Na druhém místě skončil Miloš Kopecký a třetí místo je překvapením v podobě umístění Huga Haase. Velmi dobře si vedli také dva nejmladší komici v anketě Miroslav Donutil a Martin Dejdar, kteří za sebou nechali jednoho z favoritů Vladimíra Menšíka. Na chvostu tabulky skončili Petr Nárožný a poměrně překvapivě i Jiří Sovák.
1. Vlasta Burian 34%
2. Miloš Kopecký 20%
3. Hugo Haas 15%
4.-5. Miroslav Donutil a Martin Dejdar 8%
6.-7. Vladimír Menšík a Bolek Polívka 6%
8. Luděk Sobota 3%
9.-10. Jiří Sovák a Petr Nárožný 0%
Portrét vítěze
Vlasta Burian se narodil 9.4.1891 v Liberci. Jeho otec byl povoláním krejčí a v jeho dílně se již v dětských letech setkával s lidmi z prostředí amatérského divadla. Když se pak přestěhoval do Prahy na Žižkov, začal pozorovat svět kabaretních a šantánových komiků, kde ho jednou viděl jeho otec a svolil tak, aby jeho syn mohl jít k divadlu.
Nejprve začínal ve sboru v Divadle na Vinohradech a Švandově divadle. Objevil ho Karel Hašler, který mu nabídl angažmá v divadle Rokoko, díky čemuž vstoupil Burian do širšího povědomí veřejnosti. Zde se seznámil s klavíristou Daliborem Ptákem, který se stal jeho prvním partnerem a proslavil s ním parodii italských oper. Za 1. světové války dezertoval z armády a živil se svými výstupy na venkově. Po válce se vrátil do Prahy.
Roku 1925 založil své vlastní divadlo. Základním kamenem úspěchu jeho humoru byla úžasná improvizační schopnost, kterou uplatnil nejen na divadle, ale i ve filmu a v rozhlase. Natočil čtyři němé filmy Tu-ten-kámen (1923), Falešná kočička (1926), Lásky Kačenky Strnadové (1926) a Milenky starého kriminálníka (1927). Největší slávu mu však přinesl až zvukový film.
Jeho filmy vycházely z her, které uváděl ve svém divadle. Nejčastěji spolupracoval s režisérem Martinem Fričem a scénáristou Václavem Wassermannem. Mezi jeho nejslavnější komedie vzniklé na přelomu 30. a 40. let, ve kterých vždy vytvořil hlavní role a měl zde vždy jednu píseň napsanou na tělo, patří komediích C. a k. polní maršálek (1930), To neznáte Hadimršku (1931), Lelíček ve službách Sherlocka Holmese (1932), Anton Špelec ostrostřelec (1932), Nezlobte dědečka (1934), Tři vejce do skla (1937), Ducháček to zařídí (1938), U pokladny stál (1938), Katakomby (1940), Baron Prášil (1940) či Přednosta stanice (1941).
Po válce v roce 1945 byl zatčen pro údajnou spolupráci s nacisty a jeho proces se táhl celých pět let. Teprve v roce 1950 mohl vystoupit na prknech kladenského divadla, odkud následně přešel do Karlínského divadla.
Filmový comeback umožnil Burianovi režisér Oldřich Lipský, který jej obsadil do role kostelníka neboli „třídního nepřítele“ v agitační komedii Slepice a kostelník. Hlavní role dále vytvořil v průměrných komediích Nejlepší člověk (1954) a Muž v povětří (1956). Jeho největší poválečnou příležitost mu nabídl režisér Bořivoj Zeman, který jej obsadil do role královského rádce Atakdále v pohádce Byl jednou jeden král (1955). Zde se Burian exkluzivně setkal s další hereckou legendou své doby – Janem Werichem. Naposledy se Burian objevil v povídkovém filmu Zaostřit, prosím! (1956).
Vlasta Burian zemřel 31.1.1962. Po jeho smrti byl natočen střihový film Král komiků (1963) a v reedici vyšly desky s písničkami z jeho filmů.
|
|
|
Hodnocení článku |
|
Známka: 3.05
Počet hlasů: 1714
|
|
|
Spřátelené weby:
Kulturní redaktor :o)
