Soňa Pavelková – S´n´P (recenze)
Vydáno dne [22.05.2007] / rubrika [kultura]
Pokud se o někom dá s klidným svědomím prohlásit, že se stal symbolem třetí řady SuperStar, je to právě benjamínek finálové Top 10 Soňa Pavelková. Tato půvabná dívka s překrásně zabarveným hlasem vydala minulý týden své debutové album nazvané „S´n´P“, které se nese v rytmu r´n´b. I když toto album vzniklo za velmi krátkou dobu, je bezesporu jedním z nejzajímavějších a nejosobitějších počinů, které ze všech tří řad SuperStar vzešly, především díky duši, kterou v sobě má.
Autory většiny skladeb se stali Američané Chris Heidman a Jeff Lorentzen, jen dvě písně má na kontě český autor Čenda Kavečka. O texty se postaral Radek Šedivý. Na desce najdeme deset skladeb, které se přesně dají rozdělit na pět rychlejších a pět balad.
Celé album uvádí pilotní singl „Další stejná lady“, který je podobně jako v případě Báry Zemanové (recenzi na její album „Rozjetej vlak“ si přečtěte zde) nejpopovější záležitostí alba. Při důkladném poslechu textu však nikomu nemůže uniknout satirický podtext, který funguje jako velmi tvrdá kritika poměrů v showbyznysu. Velkou mírou nadsázky se vyznačují ještě dva další songy: funkem říznutý „Srdce otevřený“ a textově ironický „Jsem ready“. Rychlejší polovinu písní doplňují ještě „Chicky“ a „Croupiere“, které mohou na první poslech trochu splynout, o originalitě jejich rytmické složky však nemůže být pochyb.
Všech pět balad, které na albu objevují, jsou opravdu skvostné. Potenciálním singlem by mohla být píseň „Poslední v sále“, která pojednává o proměnlivosti přízně lidí ke zpěvákům. Nejalternativnější skladbou alba je „Lidi nevědí“, která z celkové koncepce alba vybočuje především díky zvukovému efektu v podobě šumu jak na vinylové desce. „Kakao“, které se dá označit za r´n´b šanson, tlumočí názory teenagerky, která o letních nocích nejraději vyráží ven za zábavou, ovšem cítí zároveň velkou odpovědnost ke svému otci, kterého má nadevše ráda. Soulová balada „Černobílá“, jíž vkusně podbarvuje sborový zpěv, je díky příjemné atmosféře skutečným pohlazením po duši.
Jednoznačným vrcholem alba je jazzový šanson „Sněhurka“, který Soňa věnovala své nedávno zesnulé mamince. Můžu říct, že když jsem tuto píseň slyšel poprvé, tak jsem se dojetím rozbrečel. Tato píseň obsahuje takové množství citu a něhy, což Soňa dokresluje širokou škálou výrazových prostředků svého nádherného hlasu. Člověk se může až divit, kde se bere tolik emocí v hrdle dívky, která teprve nedávno odrostla svým nevinným dívčím snům.
I když není Soňa ještě úplně dokonalou zpěvačkou a její výslovnost češtiny trpí lehkým balogismem, má překrásnou barvu hlasu, úžasný výraz a navíc je i přes občasné technické chybičky už v 16 letech pěveckou osobností. Deska „S´n´P“ má také skvělý zvuk, jaký je typický spíše pro zahraniční produkci. Navíc člověk nemá z alba pocit pouhého kopírování vzorů z MTV jako například u Sámera Issy. Dá se tedy s klidným svědomím říci, že „S´n´P“ je jedním z mála osobitých a oduševnělých r´n´b počinů u nás. Pokud to takhle půjde dál, Soňa by mohla jednou v popularitě překročit i hranice Česka. Z celého srdce bych jí to přál, protože takový originální talent se jen tak nevidí.
Hodnocení: 9/10
|
|
|
Hodnocení článku |
|
Známka: 2.94
Počet hlasů: 649
|
|
|
Spřátelené weby:
Kulturní redaktor :o)
