Martin Ševčík – rozhovor
Vydáno dne [11.04.2007] / rubrika [rozhovory]
Od začátku bylo jasné, že pokud je někdo černým koněm třetí řady SuperStar, je to právě sedmnáctiletý Martin Ševčík. Tento skromný a na první pohled nenápadný klučina za sebou v soutěži nechal hned tři favority: Terezu Najdekrovou, Romana Lasotu a Soňu Pavelkovou, se kterými jste si na Retardéru mohli přečíst rozhovory v minulých týdnech. Martin byl v pořadí čtvrtým finalistou, který si ve svém nabitém programu udělal čas na rozhovor, a já se ho tak mohl zeptat na pár věcí, které mě zajímaly.
V kolika letech jsi začínal s hudební činností?
Co se týče zpívání, tak to jsem začínal asi ve čtyřech nebo pěti letech, ve folklórním souboru u nás, který se jmenoval Valášek, což byly folklórní tance a zpěv lidových písniček. Asi tak v deseti letech jsem začal hrát na kytaru a od té doby se při zpívání na ni doprovázím. Takže zpívání se věnuji naplno tak od deseti.
Vím také o tobě, že skládáš vlastní písničky. Na tvých stránkách se už objevily dvě ukázky, singl „Druhá šance“ (ukázku si poslechněte zde) a kytarovka „Přátelství“. V kolika letech jsi se skládáním písniček začal?
Se skládáním jsem začal až po SuperStar. Od té doby jsem složil asi devět nebo deset věcí, které bych chtěl dát na svou desku.
Kdy bychom se tvé desky mohli dočkat?
Původně jsme chtěli desku vydat v dubnu nebo v květnu, ale nechceme to odfláknout a chceme tu desku udělat kvalitní a propracovanou, takže to vidíme tak na září nebo říjen.
Při Long Walk jsi byl posledním vyhlášeným semifinalistou, když jsi tehdy šel před porotou se svým dobrým kamarádem Mirkem Fafejtou. Při finálových přenosech si tě Leoš Mareš vzal čtyřikrát do poslední dvojice, mezi kterou se rozhodovalo o vyřazení. Byla v tobě vždy nějaká naděje, že postupuješ? Kdy sis naopak myslel, že jsi to ty?
Při Long Walk jsem na sto procent věřil, že vypadnu, a byl jsem pak hodně překvapený, když to vyšlo. Potom ve finále jsem byl vepředu na vyřazení asi skoro pokaždé. Nejvíc jsem se asi bál, když jsem byl vepředu s Alešem Burketem. Jinak jsem byl většinou hodně v klidu, ale toto vyřazování s tím Alešem bylo pro mě hodně nervózní.
Roman Lasota (rozhovor s ním si přečtěte zde) nám prozradil, že pro něj velkým zážitkem z minulého roku byl koncert Bryana Adamse. Ty jsi však na tomto koncertě být nemohl, protože v té době jsi byl ještě v soutěži a tento koncert běžel zrovna ve stejné době jako páté finálové kolo. Chtěl bych se tě však zeptat, jestli jsi v poslední době byl také na nějakém koncertě, který byl pro tebe nezapomenutelným zážitkem.
Tak to ne. Já se zrovna v červnu chystám na Linkin Park a na Genesis, od toho očekávám, že to bude velký hudební zážitek. A z těch menších koncertů jsem byl v prosinci na akustickém koncertě Petra Bende v kapli svatého Vojtěcha a to byl opravdu super zážitek.
Během soutěže jsi vyjádřil obdiv k Bonovi a skupině U2. Bono je známý tím, že se hodně věnuje charitě a bojuje za odpuštění dluhů rozvojovým zemím. Zajímalo by mě, jestli máš také charitativní ambice. Jako je třeba „Aneta Langerová pro Světlušku“, tak by mohlo být zajímavé „Martin Ševčík pro Světlušku“…
Určitě bych se tomu nebránil. Já bych rád podporoval tuto věc. Už jsem vystupoval na pár charitativních akcích a do budoucna se tomu nebudu bránit, budu podporovat tyto akce různými koncerty, jak jenom to půjde.
Ty jsi byl z těch deseti finalistů asi tím, který nejméně lidem vadil. I tebe si však hodně podával bulvár. Některé ty články byly doslova nechutné. Jak ti bylo po jejich zveřejnění?
Těmto článkům jsem se vždy tak nějak zasmál. Většinou mi ty články připadaly takové scestné. Sledoval jsem to, ale nepřikládal jsem tomu velkou váhu, protože vím, že na těch článcích nebylo mnoho pravdy. Někdy skoro nic.
Ty ses v soutěži v jednom příspěvku přiznal, že rád hraješ fotbal. Teď v současnosti hýbe médii takový skandál naší fotbalové reprezentace. Jaký na to máš názor?
Těžko tohle soudit, ale určitě by se to nemělo stávat. Slyšel jsem hodně názorů, kdy se jich lidé zastávali a říkali, že fotbalisti mají těžký život a mají právo jednou za čas si užít. Na druhé straně jsou názory, že jsou to vzory různých kluků, kteří hrají fotbal, a že by se to nemělo stávat. Já patřím spíše do té druhé názorové skupiny. Také je to trochu chyba vedení té reprezentace, že to vůbec dopustilo.
Co kromě desky plánuješ do budoucna?
Pro mě je nyní hlavní soustředit se na desku. Dále je to nějaké hraní, ale už to teď už to moc nevyhledávám a chci to trochu omezit, protože chci mít více času hlavně na tu desku, nechci to odfláknout a chci na tom pořádně pracovat, tohle je v momentální době jediný můj cíl. Dalším mým cílem je dodělat školu. V září půjdu znova do třetího ročníku na Obchodní akademii, kterou jsem studoval před tím a asi budu mít individuální plán.
Vážení čtenáři Retardéru! Pokud se chcete dozvědět o Martinovi něco víc, podívejte se na jeho oficiální stránky www.martin-sevcik.cz. Už brzy se dočkáte rozhovoru s favoritkou soutěže Bárou Zemanovou.
|
|
|
Hodnocení článku |
|
Známka: 2.94
Počet hlasů: 881
|
|
|
Spřátelené weby:
Kulturní redaktor :o)
