Roman Lasota – rozhovor
Vydáno dne [02.04.2007] / rubrika [rozhovory]
Po dvou dívkách, Soně Pavelkové a Tereze Najdekrové, přichází na řadu první kluk. Prvním zástupcem drsnější poloviny finálové desítky třetí řady SuperStar, který si udělal čas na rozhovor, je Roman Lasota, který se umístil na sedmém místě. Tento dvacetiletý mladík, který v soutěži zaujal svou výjimečnou barvou hlasu, v současnosti prožívá šťastné období, neboť je zamilovaný do své nynější přítelkyně a rovněž finalistky SuperStar Báry Zemanové. Kdy ji poprvé v soutěži zaregistroval, jak vznikl jeho vztah k písni „Tears In Heaven“, zda plánuje desku či jeho názor na nejmladší českou zpěvačku Ewu Farnou, z toho všeho jsem Romana vyzpovídal.
Na začátek stejná otázka jako pro ostatní finalisty. Kdy jsi začínal se zpíváním?
Se sólovým zpíváním jsem začal v podstatě až během soutěže, protože před soutěží jsem zpívat maximálně ve sboru, popřípadě jsme s kamarády měli kvartet, sice jen tak z legrace, ale docela nás to bavilo. Myslím, že to bylo docela zajímavé, když čtyři kluci zpívali čtyři hlasy.
Málokdo ví, že ty ses účastnil už druhé řady SuperStar. Kam až ses tehdy dostal?
Tenkrát to byla docela sranda, protože tehdy mě vyhodili za to, za co mě tento rok tak chválili. Vloni mě vyhodili za barvu hlasu a výběr repertoáru, kdežto tento rok byl třeba Ondra Hejma docela v šoku z toho, co budu zpívat. Ilona Csáková byla zase docela v šoku z barvy hlasu. Jediný důvod, proč jsem šel do třetí řady byl ten, který mi řekl pan Michal Horáček.
Když jsi vypadl, tak jsi jako svůj největší zážitek uvedl skladbu „Tears In Heaven“ od Erica Claptona. Ovšem zajímavé je, že jsi ji nezpíval už v semifinále, když jste měli volný výběr, ale čekal jsi, až když bude na playlistu. Co tě k tomu vedlo?
Já jsem si vybral asi patnáct až dvacet věcí, které bych si mohl vybrat jako tři skladby pro semifinále. Člověk se musí tak trochu řídit tím, které skladby lidi znají. Také jsem měl velký respekt zrovna z „Tears In Heaven“, protože je to pro mě asi nejdůležitější skladba. Je to písnička, kterou Clapton napsal za jistých okolností a která je strašně dotklivá. Když jsem ji slyšel poprvé a nevnímal jsem text, tak jsem si říkal: „Jo, to je hezké“. Když jsem si to pak pustil podruhé, vnímal jsem text a zjistil jsem, za jakých okolností je to psané, tak jsem z toho byl dojatý a měl jsem z té písně docela strach. Ale když jsem zjistil po prvním finále, jaký je výběr, tak jsem si řekl, že není na co čekat, pokud je tam skladba, kterou člověk může zazpívat a sedí mu, tak si ji prostě musí vzít.
Kromě „Tears In Heaven“ jsi zpíval ještě jednu píseň o nebi, a sice „Heaven“ od Bryana Adamse. Měl jsi docela štěstí, protože týden po tvém vypadnutí tady Bryan Adams měl koncert. Zajímalo by mě, jestli jsi na něm byl a cos tomu říkal.
Samozřejmě, že na koncertě jsem byl. Píseň „Heaven“ je docela těžká, hlavně jsou tam modulace, které jsou už docela vysoko. Byl to pro mě jeden z největších zážitků, protože Bryan přijel se zhruba hodinovým zpožděním, přímo vběhnul na scénu a bez rozezpívání, bez přípravy z fleku odezpíval takový koncert, jaký se jen tak nevidí.
V nejbližší době začnou některým finalistům vycházet desky. Začátkem dubna vychází debutové album vítěze Zbyňka Drdy, dále víme o CD Báry Zemanové a Soni Pavelkové. Jak to vypadá s tvojí deskou?
Já každopádně nechci nic uspěchat a radši vydám desku za půl roku, až budu s ní spokojený a nebudu se muset za nic stydět, než abych to vydal rychle a neměl dostatek přípravy a svého klidu, který já potřebuji k tomu, abych s tím byl spokojený. Klidně vydám desku až v září, ale už mám nějaký materiál, vlastně celá deska, co se týče skladeb, už je vybraná. Akorát teď chodím na hodiny zpěvu, abych s tím byl spokojený.
Ty jsi v soutěži našel lásku, rovněž finalistku a velkou favoritku Báru Zemanovou. Zajímalo by mě, kdy jste se v soutěži poprvé potkali (podobná otázka byla položena Tereze Najdekrové zde).
Báru jsem zaregistroval až době, kdy v divadle zazpívala „Don´t Speak“ od No Doubt. Samozřejmě, že člověk vnímá lidi kolem sebe, ale nějak ho nezaujmou, protože je ve stresu a soustředí se na svoje myšlení, uklidnění se a na tlak, který je na něj vyvíjen. Báru jsem tedy poprvé zaregistroval u No Doubt, ale takový ten přerod z kamarádství v lásku nastal až, troufnu si říct, ke konci soutěže nebo možná až po soutěži.
Ty se také znáš osobně se v současnosti velkou hvězdou Ewou Farnou. Jak dlouho už se znáte a mohl bys mi o ní něco říct?
My jsem spolu vystupovali na jednom hudebním festivalu. My jsme tam zrovna účinkovali s tím naší kvartetem a Ewička zrovna tenhle festival vyhrála. A já jsem si říkal, že ona je opravdu dobrá na to, kolik jí je let, ale abych se přiznal, nikdy jsem nečekal, že se dostane tak vysoko, kde je. Ale je opravdu šikovná na svůj věk a doufám, že jí to vydrží a po změně barvy hlasu, která nastane tak do dvou nebo tří let (přirozenou cestou samozřejmě, jak to bývá u holek i u kluků), tak jsem zvědavý, co bude potom. Ale je to hrozně hodná, skromná a příjemná holčina. My jsem spolu vystupovali vlastně i na folklórních festivalech, protože já jsem zpíval a hrál ve folklórní skupině a o na také zpívala folklór, který je u nás ve Slezsku velice populární, takže jsme se setkávali docela často.
Na závěr opět stejná otázka jako na ostatní finalisty. Jaké jsou tvé plány do budoucna?
Tak určitě cvičit zpívání, protože si myslím, že to docela potřebuji. Na druhou stranu si myslím, že tam nějaký potenciál je, tak doufám, že ze mě Linda Finková vytříská to, čím bych chtěl být. Určitě bych chtěl natočit desku. Abych řekl pravdu, nebude to takový styl, který je pro české zpěváky typický. Trochu by to mělo směřovat do Ameriky k černochům, či do Británie k britpopu, soulu, gospelu. Určitě bych chtěl aby ta deska byla velice rozmanitá, aby každá skladba nebyla stejná, aby tam byly sbory, dechové sekce. Rozhodně chci aby to bylo rozmanité a ani trochu nudné. Na to ale člověk potřebuje čas a já si troufnu říct, že si ho nechám až do srpna nebo září a pak teprve bych chtěl vyjít s deskou.
Vážení čtenáři Retardéru! Maratón rozhovorů s finalisty třetí řady SuperStar pokračuje. Příště se můžete těšit na černého koně soutěže Martina Ševčíka.
|
|
|
Hodnocení článku |
|
Známka: 3.02
Počet hlasů: 880
|
|
|
Spřátelené weby:
Kulturní redaktor :o)
