Mýtus o skutečnosti II.
Vydáno dne [03.10.2005] / rubrika [názory]
Jak jsem pochopil, a jak mi to bylo představeno na jedné malbě, lidská mysl je naprogramována tak, aby registrovala výhradně kontrasty. Nejsme vůbec schopni vnímat pravou hodnotu věcí a jevů, pokud jsou vědomím vyloučeny jako zbytečné - tudíž nekontrastující, nevýrazné. Naše aktuální vědomí nám ukazuje jen to, co je pro naše přežití nejdůležitější (moje doměnka). Vždyť ukazovalo-li by vše, co se do našeho mozku dostane, všechny projevy současných dojmů, asociací, vzpomínek a jiných pojmů, které mají své místo v prostoru i čase, naše vědomí by bylo přehlceno vizemi. Výše zmíněná malba ukazovala gejzír barev ,tedy mysl (podvědomí), a filtr, přez který se dostalo jen pramálo z nádherných barev mysli - to je naše vědomí.
Halucinogeny umožňují odbourání této bariéry, snad tím, že mysl přestane být citlivá na kontrasty a zaměří se do sebe sama.
Toto "paralizování" tzv. strážce vědomí vede k volnému průtoku jevů. Nejsilněji k němu dochází po požití halucinogení látky, sny a vize z hladu jsou toho samého základu. Halucinace nespolknete v houbě, ale houba je ve vás vyvolá. Chemické látky stimulují tvorbu jiných látek v mozku, které jsou za rozšířené vědomí zodpovědné. Mozek si tedy vytváří vlastní drogy.
Když si pravěký člověk poprvé vyvolal tento stav, jeho mozek začal náhle pracovat několikanásobně víc. S největší pravděpodobností viděl bohy(a), příroda okolo něj dýchala a pulzovala duchy. V jeho očích byla každodenní realita (stav vědomí) jen jakási zástěrka..pouhá lež.
Myslíte si, že to, co každý den prožíváte je to jediné, co doopravdy je. Tvary, barvy, zvuky, vzpomínky, emoce ... jak si můžete být jistí? Proč vidíme fialovou tak, jak ji vidíme? Existují i barvy, které naše oko nevidí či zvuky, jež našemu uchu unikají, ale neznamená to, že neexistují a neovlivňují nás! Už jen když se vám v noci zdají sny, zažíváte právě takové jevy, které vaše vědomí propustí. Nemysleme si, že sny nic neznamenají. Kdyby nic neznamenaly, tudíž by pramenily z nahodilosti, nemohly by v nich vystupovat osoby důvěrně známé, místa i události, to vše je jakási halucinace. Mnohdy ve snech nacházíme spojitosti, někdy jsme si dokonce i vědomi důvodu proč se nám jisté sny zdají.
Ani halucinace nejsou něčím, co není - co nemá žádný smysl, žádný původ ani cíl. Pramení přímo z člověka, jeho osobnosti a snad i nejčistší duše. Střízlivé vnímání může být jen stav ostražitosti proti nebezpečí. Klapky na očích chrání náš život před predátory. Snad jakýsi pud sebezachování, který nutí mozek zalepit vědomí blátem. Což by byl člověk ve stavu nejvyššího rozjímání schopen si ulovit večeři? Jsou snad lidé, kteří nepodnikají výlety do svého nitra jen slepými otroky svého mozku? Přez bláto se toho mnoho nedostane.. duševní život je tedy dosti chudý, proto nastává nutnost vytvoření umělých konstruktů aby se zamezilo nudě...Vysledek je rozsáhlá degenerace na všech úrovních mysli. Dnešní člověk jakoby se již zbavil chti po změněném vědomí. Andrew Wail byl přesvědčen o existenci skrytého pudu po změněném vědomí. Uváděl příklady dětí, které se točí dokola dokud neupadnou na zem ve stavu silného rauše. Dspělí se pak s chutí občas spijí do němoty atp.. A. Weil samozřejmě také experimentoval s halucinogeny, tak nejspíš věděl o čem mluví.
Tím jsem nechtěl říci, že bez užívání drog vymizí inteligence. Je však nezbytně nutné nebrat věci tak jak jsou, prostě je jen tupě přijímat a nepřemýšlet nad nimi. Jsem si jist, že ten, kdo přemýšlí, mě pochopí..no a ten, kdo ne tak nejspíš nepochopí. Svět vůbec nemusí být takový jaký jej každý den zažíváme (
žádný matrix prosím). To, čemu říkáme realita je jen plochá deska vedle které může být nespočet dalších rovin pohledu. Standartní nastavení mysli je bezpochyby součást té celé a komplexní reality, ale sny či silné halucinace nejsou jiná realita. Jsou přinejmenším její variací, dosazení jiných hodnot do stejného vzorce nebo prostě mocně obohacená skutečnost... Vždyť všude, kam se podíváme, vidíme nekonečno. Co je nahoře na obloze? Nepochopitelné nekonečno galaxií, životů, barev a zvuků. Podívejme se na svou ruku. Jak hluboko můžem jít ...k atomům, elektronům, qarkům a co my víme...čas dopředu i dozadu, prostor, lidská mysl, vše je bez hranic.
Nyní vás tedy žádám, abyste k drogám přistupovali jako k unikátnímu nástroji výzkumu světa a jeho podstaty. Drogy jsou zde aby nám pomohly a ne ublížili. Dragami si člověk ubližuje sám, pokud je neopatrný, stejně tak jako si neopatrný jedinec může ublížit nožem či ohněm atp...
Takže hurá za hranice ...hurá z klece
|
|
|
Hodnocení článku |
|
Známka: 3.03
Počet hlasů: 137
|
|
|
Spřátelené weby:
