Neupínejte se na jednu osobu.
Vydáno dne [28.08.2001] / rubrika [Zdraví/sex]
Člověk snadno podléhá kouzlu lásky. Snad každý (vzpomeňte si na to i Vy :) poznal v dětství svou první velkou lásku. Ti nejšťastnější si ji v budoucnu vzali, méně, ale stále šťastní na ni brzy zapomněli, ovšem ti nešťastníci na ni myslí dodnes.
Nedávno jsem se účastnil diskusního fóra s lidmi, trpícími tou třetí možností a to mě inspirovalo k sepsání tohoto poselství plného zajímavých :) úvah teď, ve dvě hodiny ráno.
Přibližme si jeden příběh člověka, který se jmenoval třeba Kamil. Kamil vyrůstal v jednom menším městečku. Bydlel v pětipatrovém „činžáku“ a až do svých deseti let vedl normální život s kamarády. Dokud se jednoho dne do jejich domu nepřistěhovala dívka jménem Petra. Kamil se do ni okamžitě zamiloval a nemyslel na nic jiného. Potkával ji na chodbě a po pár dnech se z nich stali přátelé. Kamil si několik let nedodával dost odvahy ji o svých citech říct. Petra jistě něco tušila a poněvadž byla o něco starší, schválně jej přehlížela. Léta plynula a Kamil si kvůli své lásce k Petře nenašel žádnou jinou dívku (již mu bylo 20 let), nezajímaly ho. Až se jednoho dne dozvěděl, že se Petra vdává. Hlavou se mu začaly honit sebe hrůznější myšlenky sebevraždou počínaje, krevní mstou konče :). Do svých pětatřiceti let se z toho nevzpamatoval. Kamil si tak zkazil spoustu let svého života a na zmar tak přišlo celé jeho mládí, kvůli tomu že se upnul na jednu osobu.
Člověk by měl takové lásky brát s nadhledem. Nemá smysl se upnout na jednu osobu a nevnímat obrovskou spoustu jiných, mnohdy lepších lidí. To nemluvím o tom, že když člověk takovou platonicky opěvovanou osobu skutečně pozná, může zjistit, že nestojí za nic, nebo alespoň za to, proč ji miloval(a). Problémy s upnutím na jednu osobu vznikají velmi často v menších komunitách, jako jsou vesnice, menší městečka či jiné uzavřenější komunity. Vznikají i na školách, kdy je člověk více méně uzavřený v menším okruhu lidí a pokud se jinde moc nepohybuje, snadno podobným láskám podlehne. I já jsem zažil zkušenost s náklonností ke spolužačce (bylo jich za ty léta víc :), a po mém výpadu z devítiletky jsem poznal dívky mnohem jinačích kvalit (bez urážky). Kdyby se mě někdo dnes zeptal, jestli bych se k dívce z devítiletky chtěl vrátit, moje odpověď by byla více než záporná (všechny city jsou pryč).
Proto pokud žijete v podobné komunitě a trpíte neopětovanou náklonností k nějaké osobě, je třeba vycestovat ven a možná se budete sami sobě divit, jak rychle na ni zapomenete!
Ovšem nic se nesmí přehánět. Velmi dobře znám jednoho člověka, který se heslem Neupínat se na jednu osobu řídí doslovně. Chtěl by si najít delší vztah, ale ihned poté co zvětří sebemenší zaváhání svého protějšku okamžitě ucouvne a hledá dál. Tento přístup rovněž není dobrý.
Ideálním řešením proto je:
S osobou, která je Vám sympatická se co nejdříve seznamte. Pokud to nedokážete, neupínejte se na ni! Se seznámením neotálejte déle jak týden (Někdy může čas nutit člověka jednat hned na místě, pak ji(ho) již nemusíte v životě spatřit). Po seznámení je čas člověka poznat. Nejlepší je počít kamarádským vztahem a po měsíci (NEJPOZDĚJI) jít k věci a vyvést na světlo svůj pravý záměr. Držet to půl roku, rok nemluvě několik let NEMÁ smysl a zkazíte si tak spoustu času svého života, které by jste třeba s jiným člověkem mohli strávit lépe a šťastněji. Dále berte na vědomí pravidlo, že co nezkusíte si v budoucnu budete vyčítat více, než to co byste zkusili s neúspěchem!
Za celý Retardér Vám přeji mnoho úspěchů v hledání té pravé osoby! A neupínejte se :)! Příště si napíšeme něco o tom, jak se zbavit trémy při seznamování a pár taktik.
|
|
|
Hodnocení článku |
|
Známka: 2.65
Počet hlasů: 291
|
|
Upnuli jste se někdy na někoho?
Hlasovalo: 206 lidí.
|
|
Spřátelené weby:
Nevím, dál :o)
