Jak jsem sel do kina na The Passion of the Christ.
Vydáno dne [09.03.2004] / rubrika [Politika]
Do kina nechodivam zas tak casto, ale toto jsem si nemohl nechat ujit. Mel
Gibson natocil film, jeste ho nikdo nevidel, ale nedala se zapnout
televize, pustit radio, otevrit noviny, aby tam o tom neco nebylo, se
zvlastnim durazem na to, ze film je anti-semitsky. Podezrele bylo, ze
nejvic vriskala media, ktere jsou znama svou levicovou inklinaci - od
rudych New York Times az po CNN (Communist News Network). Ceske noviny jak
znamo papouskuji pouze levicove zapadni zdroje a tak to tam nebylo lepsi.
Kdyz ovsem film konecne prisel do kin - presne pred 12 dny, tak se stalo
neco, co ty novinarske levicove svine nepredpokladaly - film je absolutni
hit! V okamziku kdy to pisi film zatim celkem vydelal 212 milionu dolaru, z
toho behem prvniho vikendu 84 milionu dolaru, promita se v 3170 kinech a
prumer za jedno kino je 27,554 dolaru. Cerstve udaje si overte na webpage
www.movies.com. Mel Gibson do toho sam dal 25 milionu za produkci filmu,
dalsich 25 milionu za distribuci a vsechno co film vydela nad 50 milionu je
jeho profit - takze Mel se smeje celou cestu do banky.
Ovsem neni nad to videt to na vlastni oci. Pockali jsme 9 dnu, protoze
fronty v kinech na film byly hrozne a ja od doby, kdyz jsem pred vice jak
triceti lety stal ve fronte na karlovarske oplatky, odmitam stat ve fronte
na cokoliv a basta. Byli jsme na tom vcera vecer v nasem vesnickem kine o
sestnacti promitacich salech, z cehoz ctyri promitaly jen tenhle film -
porad dokola.
A bylo jasno. V celem filmu neni po anti-semitismu ani stopy. Novinari
lzou! Eventualne zacalo byt i jasne proc asi... Film je technicky na
hranici dokonalosti a jestli pristi rok nepobere celou radu Oscaru, tak se
Academy zcela znemozni a bude mozno Oscary zacit ignorovat, protoze nebudou
vubec podstatne.
Hudba z filmu je taky dilo samo o sobe. Mam pro filmovou muziku slabost uz
od casu Ennio Morricone a usi mam taky v poradku. Uz v uvodni sekvenci
hudba pripomina Gladiatora nebo Black Hawk Down s nejakymi neobvyklymi
africkymi nastroji - ovsem to napsal Hans Zimmer a toto napsal John
Debney... a poradny surround sound v kine taky udela ten spravny dojem na
technokrata.
Pribeh zname skoro vsichni, film se presne drzi predlohy a tak vsichni
dopredu vi, jak to nakonec dopadne - takze v tom to neni. To kouzlo je v
tom podani. Film nerika nic noveho ci objevneho - film pouze pripomina.
Tem, kteri zapomneli a zapominaji dnes a denne. A je toho treba, nebot "ti,
kteri zapominaji na minulost, si ji budou muset zopakovat" (Santayana).
Pribeh je znam, byl zobrazen presne tak, jak je to v Tluste knize, presne
tak jak jsem se to kdysi ucil ve skole v nabozenstvi, vizualne se Gibson
inspiroval i obrazy starych mistru; pozy a manerismus zobrazene pred
stovkami let Rafaelem, Carravaggiem byly uplne zretelne. Kdo jen jednou
prosel alespon jednu ze tri krizovych cest, ktere maji na Svatem Hostynku,
tak nepotrebuje ani cist anglicke titulky a ta aramejstina mu tam ani
nebude pripadat divna. "Je to tak, jak to bylo." - rekl pry papez, i kdyz
to pozdeji Vatikan poprel. Pri scene snimani Jezise z krize jsem si
uvedomil, ze je to uplne stejne, pozice, postavy, pozy jako na mramorovem
sousosi co stoji v kojetinskem kostele pod podloubim na prave strane - asi
je to kopie nejakeho italskeho stredovekeho mistra.
Film ma to prave filmove kouzlo, ze vas vtahne do deje, ze za chvili
zapomenete, ze sedite v kine a plne to vsechno prozivate. Za par minut
zapomenete, ze postavy na platne mluvi nejakou divnou reci a ze vlastne
ctete titulky. Na mne ty postavy jako by mluvily cesky! Tak je to
sugestivni! Vsechno zacina scenou kdy Jidas dostava penize, za to ze
vojakum oznaci Jezise. Mesec se triceti stribrnaky leti ve zpomalenem
zaberu vzduchem, Jidas ho chyta, penize vypadavaji a kutaleji se po zemi,
Jidas pada na kolena a chnape po penezich a on to nebyl Jidas, on to byl
Vaclav Klaus a rikal: "Neznam zadne spinave penize!" To je to filmove
kouzlo! Jidas se pak obesi u chcipleho kone. Spatne svedomi. Vaclav Klaus
se zatim opratce vyhyba - zretelne na spatne svedomi kasle.
A o tom anti-semitismu. Neni tam. Slovo Zid zazni v celem filmu trikrat a
vzdy v souvislostich popisnych, nikoliv obvinujicich. Jezis byl zrazen,
obvinen a zavrazden svymi vlastnimi. Luzou sveho vlastniho naroda. Pontius
Pilatus s tim nechce nic mit, posle ho k Herodovi, ten Jezise posle
Pilatovi zpatky a luza porad trva na krvi - ta luza je tam uplne
fascinujici. Luza zadajici na Pilatovi propusteni vraha Barabase, ale
zadajici vrazdu nevinneho Jezise - to je jako v Ceske republice! Pontius
Pilatus Havel amnestuje vrahy jako na bezicim pasu a myje si ruce na Kredu
a prijima cestne doktoraty v Indii, ale kdyz komunisticka luza zada vezneni
nevinneho Hucina - Pontius Havel neslysi... pokrytec.
A pak presne podle dva tisice let stareho scenare - Jidas zradi Jezise v
Getsemanske zahrade tim, ze ho polibi a Jezis rika: "I knew it was you,
Fredo - you broke my heart!", historie se opakuje a vsechno souvisi se vsim
a Petr trikrat zapre sveho mistra jako u vyslechu na StB, presne jak mu to
bylo predpovezeno. Scena bicovani Jezise pred ukrizovanim je temer hodinu
dlouha a je to tak realisticke, ze krev strikala az do prvnich rad - snad
proto tam nikdo nesedel.
Na mne osobne nejvic zapusobila zcela vedlejsi scena, v bibli se
nevyskytujici, takze to asi byla Gibsonova idea (ale pusobive je to stejne)
kdy Marie, matka Jezise, prichazi do nadvori, kde pred chvili skoncilo
bicovani Jezise, u ktereho se stridalo nekolik Grebenicku a Doubku.
Ohlazene a oslapane kameny dlazdeni jsou posety strikanci a louzemi krve.
Marie klesa na kolena, zena mezi padesati az sedesati lety a s nepritomnym
vyrazem v obliceji, vyrazem, ktery mnozi z vas urcite nekde videli, kusy
platna vytira louze krve, protoze je jasne, ze ta krev tam na te zemi nema
co delat, ze musi byt uklizeno. A me proletelo hlavou, ze pred padesati
lety ve vesnicich Moravy, Cech i Slovenska byla snad kazda druha zena
pokrtena jmenem Marie. Kolikrat se ta situace prehravala tam, kolikrat se
historie opakovala tam v te vzdalene zemi, kde jsme se narodili, kolikrat
trpici zena jmenem Marie utirala louze krve, louze krve nevinnych, aby bylo
uklizeno. A kdo asi uklizel krev na Pankraci? Temer tri sta oficialne
popravenych nevinnych (a dodnes za ty vrazdy nikdo nepotrestany) a dalsi
stovky neoficialne a tisice proste utlucenych a zastrelenych "na uteku od
spravedliveho trestu ulozeneho jmenem lidu" (cti luzy)? Tam krev netekla?
A znova ta fascinujici luza - ta silici, rvouci, primitivni spodina,
volajici po krvi - ten hnusny dav by mel dostat Oscara za nejlepsi herecky
vykon, ne nejaky jednotlivec. Ty roztlemene tlamy, vrestici "Zadame
nejtezsi tresty!" a Pujmanovske "Psovi psi smrt!" a "My delnici z Kolbenky
(pozdeji CKD Praha) zadame smrt pro agenty imperialismu!" a Jezis nechape,
proc ho ten dav, kteremu nic neudelal, tak nenavidi a zda ho ukrizuji a
nebo zda muset muset kopat uran do tabora Nikolaj a co je vlastne horsi.
Jezis je zmitan nejen ranami bice, ale i otazkami, zda muze mit clovek uctu
k narodu, ktery je tvoren takovou luzou, ktera ani po letech nema zajem na
spravedlnosti a zda narod bez spravedlnosti je vubec narodem, zda neni jen
tou beztvarou a bezcharakterni luzou.
A Jezis je pak pribit na kriz na hore jmenem Golgota. Umirani dlouhe. Mozna
az se tenhle film bude promitat v ceskych kinech, tak si cesti vlastenci
budou pochvalovat, ze o co jsou Cesi lepsi a svetovejsi nez Rimane, protoze
kdyz popravovali tech tri sta politickych veznu na Pankraci a dalsi tisice
zavrazdenych v "napravnych ustavech", tak velka cast nebyla ukrizovana, ale
pripoutana na takzvany lamaci stul, ktery odsouzene obeti komunista zlomil
vaz. Ooo jak humanni, ooo jak ceske... O tom ceske noviny nepisou. Luza o
takove informace nema zajem. Neni spolecenska objednavka. Vaclavove se
nechteji "divat do zpetneho zrcatka".
A pak byl konec. Tedy filmu. Pribeh se odehrava porad dal a dal. A nebyl
jsem si vubec jist, kdo vlastne zabil Jezise Krista? Nebyli to Cesi???
|
|
|
Hodnocení článku |
|
Známka: 2.89
Počet hlasů: 239
|
|
|
Spřátelené weby:
