|
|
|
 Spřátelené weby:
|
|
|
Můj španělský denník
Vydáno dne [15.12.2002] / rubrika [Povídky]
15.11.2002 20:38
Tak už zítra razíme do Španěl! Přestože ráda cestuju, na tuhle cestu se mi vůbec nechce. Nejradši bych se zahrabala pod peřinu a usnula na věky. Místo toho mě za uši tahá ječák Ilonky Csákové z rádia, který oznamuje: "No tak vstááávej na pár chvil". Tak jo, vstanu a zabalím si.
16.11.2002 09:00
Odjíždíme za čtyři hodiny. Mám zabaleno spoustu knih o Gaudím, abych (dle tátova doporučení) mohla dělat chytrou před spolužáky, jak jsem vzdělaná. Ha ha. Ale už se pomalu začínám těšit.
12:15 Lítám po bytě a šílím, že jsem určitě něco MOC důležitého nechala doma (například lak na vlasy). Moji nervózní rodiče podupávají na chodbě a popohánějí mě. Zanedlouho vyjíždíme a já dostávám cestovní nevolnost.
Po příjezdu k autobusu (jako vždy poslední) se rychle ohlásím u paní profesorky a pak s usměvem na tváři mizím v našem fialovém dopravním prostředku, který nás bude provázet po celou dobu cesty.
17.11.2002 14:18
Po úmorné noci v autobusu jsme konečně dorazili do malého přímořského letoviska na Costa Brava Lloret del mar. Hotel je útulný a Lloret má spoustu lákadel (v první řadě diskotéka na každém rohu, klubíky, bary, obchůdky s všelisčíms). Všichni ač totálně zmoření, využívají rozchodu a mizí v zákoutích našeho městečka. Já a moje dvě spolubydlící (Lucka a Petra) vyrazíme hledat obchůdek se sangríou (pro neznalce - sangría je výborné ovocné víno:-)).
23:36 Holky na mě mžourají skrze víčka a všechny se shodneme na jednom - teď se bude spát!
18.11.2002 09:00
Dnes vyrážíme poprvé do Barcelony. Máme štěstí na druhou. Nejenže je nádherné počasí, ale také jsou otevřené některé památky (hlavně od již zmiňovaného Antoni Gaudího), které jsou jinak turistům nepřístupné. Je to totiž právě 150 let, co se Gaudí narodil. Barcelona je nádherná. Projdeme si park Güell, Ramblu (to je něco jako náš Václavák, ale větší), zamíříme i do Picassova muzea. Na dvě hodiny dostaneme rozchod a pak se jdeme podívat na katedrálu.
Po návratu do Lloretu se mě zmocní hladovec, takže celkem uvítám večeři formou švédských stolů (naberu si tři talíře jídla a mizím za rozložitým stolem). Španělská kuchyně je vynikající a já jsem v semém nebi. Určitě se do Španelska odstěhuju!
19.11.2002 09:00
Dnes je na programu Montserrat. Nemám ponětí, co to bude. Ale to jméno zní honosně.
Po příjezdu se mi otevírají obzory netušené krásy - skály, skály, skály, klášter, katedrála a zase skály. A pak mimo jiné výhled do úchvatného údolí. Moje srdce zaplesá. Do kláštera nás nepustí, ale katedrála stojí za to. Nahoře nad oltářem se tyčí úctyhodná světoznámá Moreneta (=Černá Madonna). Na klíně jí sedí Ježíšek a v ruce drží glóbus (když se ho dotknete - glóbusu ne Ježíška :-) - a něco si přejete, do roka a do dne se vám to vyplní, ale nesmíte své přání nikomu říct). Samozřejmě si VŠICHNI musí sáhnout! Každý tiše zašeptá své přání a mizí v malé temné chodbičce. Poté následuje prohlídka muzea, cesta lanovkou a nebo křížová cesta - dle výběru. S Petrou a Luckou zvolíme muzeum. Je to nejlevnější a nejpohodlnější.
20.11.2002 09:00
Po včerejší opičce ze sangríi se kupodivu citím výborně a kocka se nedostavila. Proto mi ani nevadí dvouhodinová jízda busem do Figueres (Dalího muzeum) a Púbol (letovisko Dalího ženy Galy).
Dalí je úplně dokonalý! Jeho avantgardismus mě dohání až k slzám. Nejsem obdivovatelkou klasického umění, ale pan Dalí je NĚKDO (když si tohle o umělci myslí takoví malířský barbar, jako jsem já, tak to je už co říct :-)).
Ale tři hodiny v muzeu mě unaví dost na to, abych Púbolem prolítla jak dělová koule a zvolila brzký návrat do pohodlné sedačky našeho vozítka.
Jestli se odstěhuju do Španěl, tak jedině do Barcelony.
21.11.2002 09:00
Dnešní program - Tarragona. Opět jsem úplně mimo a tak pátrám po spolužácích, co to ta Tarragona je. Brzy se to dozvím na vlastní kukadla. No, nic moc. Uzoučké židovské uličky, klasická katedrála a pak nějaké divadlo ve tvaru kolosea, které je bohužel zavřené a nepřístupné.
Jen co dostaneme rozchod, zapadneme s holkama do první pizzerie na cestě. Dáme si dvě pizzy, vypijeme několik litrů koly a dohromady uděláme půl krabky cigaret.
Naše útrata čítá 27 euro. I když nejsme nějak zvláště bohaté, necháme jim dýžko na 30 euro a rychle se vypakujeme ven. Pak uděláme pár amatérských záběrů u nějaké pozlacené sochy a padáme k busu.
22.11.2002 09:00
Tak dneska to bude Barcelona podruhé a naposledy. A taky náš poslední výlet jako takový.
Za pár minut po příjezdu do Barcelony přijíždíme ke katedrále Sagradě Familii (= Svatá Rodina, dílo Gaudího). Její vznešenost nás ochromuje a všichni se zatajeným dechem cvakají jeden snímek za druhým.
Další zastávkou je Barrio Gótico (=Gotická čtvrť). Nic moc gotického na ní nevidím. Po chvíli opět doráíme k Ramble. Zde máme rozchod na dvě hodiny. Mizíme s holkama do Boqueríi (=Tržnice) a utrácíme poslední zbytky skromného rodičovského kapesného.
Následující program je - a) akvárium /tam jsem se moooc těšila/, nebo za b) dle vlastního uvážení (jinak řečeno - flákárna:-). Dle stavu našich peněženek a unavených nožiček bereme druhou možnost a mizíme v jedné zapadlé kavárničce.
19:30
Příjezd do Lloretu. Poslední večer máme večerku až v jednu:-) A toho se musí náležitě využít. Všichni mizí v diskotékách a barech. Kolem jedenácté už je polovina třídy na mol. O půlnoci se přidávají další notorici:-)
23.11.2002 05:12
Tak za pár hodin už jedem domů. Dnešní noc je vskutku zajímavá:-) Každý spí na úplně jiném pokoji naž by měl, spousta záchodů měla šanci spatřit naše večeře a na pokojích se vznáší cigareto-alkoholový odér:-)
Byl to úžasný týden. Klidně bych si to tady ještě prodloužila na další týden, nebo dva.
12:00
Sbohem Llorete a sbohem Španělsko! Asi se sem nepřestěhuju, ale určitě se vrátím. Já se vrátím.
|
|
|
Hodnocení článku |
|
Známka: 2.66
Počet hlasů: 119
|
|
|
|
|
|
Autor článku:
|
Zuzana Torrera Trojanová
.
|
|
|
Anketa:
|
Líbí se Vám grafická podoba Retardéru?
Hlasovalo: 91156 lidí.
|
|
|
Nejčtenější články:
|
|
|
