Smrtící virus
Vydáno dne [10.11.2002] / rubrika [Zdraví/sex]
Víte, co přesně znamená HIV? Víte, kolik mrtvých již za sebou zanechala nemoc zvaná AIDS? A opravdu jste si jisti, že se právě Vás tento problém netýká? Ale ano, týká se nás všech...
Jak jsem již naznačila, jedná se o celosvětové téma, o epidemii, která Vás může potkat naprosto všude.
Poprvé jsem se blíž začala o tento problém zajímat při psaní svého posledního článku. Narazila jsem na pár na první pohled celkem nevinně vyhlížejících písmenek - HIV. Už tehdy jsem věděla, že tomu budu věnovat svůj příští příspěvek. Ráda bych vás totiž seznámila s některými zajímavými fakty týkajícími se tohoto novodobého moru.
První případy nákazy byly popsány v roce 1976 a od té doby jsme se o tomto viru dozvěděli mnohé. Tzv. vir imunodeficience - HIV (Human immunodeficiency viruses) - je původcem syndromu získané imunodeficience, neboli AIDS (Acquired immunodeficiency syndrome). Zjednodušeně řečeno jste nejdřív nakaženi HIV infekcí, ze které se po určité době vyvine nemoc AIDS. S HIV jsou velice úzce příbuzné různé opičí imunodeficitní viry (SIV - Simian immunodeficiency viruses), což jen podporuje teorii evoluce.
Známy jsou dva typy HIV: HIV-1 a HIV-2. Ve světě je rozšířenější první typ, který obsahuje různé subtypy. Rozdělujeme je hlavně podle místa rozšíření. HIV-1 velice snadno mutuje, čímž vytváří nové subtypy.
V roce 1999 skupina vědců z univerzity v Alabamě zjistila, že SIV studovaný ze zmrazené tkáně šimpanzů je téměř totožný s HIV-1. Lokalitou těchto šimpanzů je západní a střední Afrika. Je jasné, že šimpanzi jsou nositeli HIV-1 a že se z nich přenesl na člověka. Úplně jasné však není, zda opravdu jsou tím původním přenašečem viru na člověka, jelikož jsou SIV infikováni jen zřídka. Je proto možné, že šimpanzi i lidé byli infikováni z dosud neidentifikovaného druhu primátů anebo to bylo ještě jinak, jen nám naše pestrá fantazie zatím neposkytuje žádnou dobrou myšlenku objasňující podrobnosti původu HIV a vlastně i SIV.
HIV je obsažen v krvi a tělesných tekutinách nakažené osoby. Způsobuje v důsledku zhroucení obranyschopnosti těla široké spektrum nemocí, počáteční příznaky se mohou projevovat teplotou, únavou, bolestmi v krku, bolestmi svalů, hlavy, nevolností, průjmem a zvětšením mízních uzlin na krku. Tyto příznaky trvají asi 14 dnů a většinou v tomto stadiu se na tak vážnou infekci vůbec nepomýšlí (příznaky jsou podobné nejčastěji chřipce). Průběh akutní HIV infekce je velice proměnlivý, její rozpoznání dovolí časné nasazení vysoce aktivní antiretrovirové terapie (HAART). Inkubační doba kolísá od 3 dnů do 3 měsíců, většinou je však 2-4 týdny. Protilátky v krvi se u většiny lidí objeví do 6 měsíců od počátku infekce (pozitivní test). Testy provádějí všechna hygienicko-epidemiologická pracoviště a je možno se nechat testovat i anonymně.
Někteří nakažení mohou být bez jakýchkoliv příznaků po dobu několika týdnů, měsíců, ale i řadu let. V té době jsou sami schopni šířit infekci a můžeme u nich zjistit pozitivní testy. Průměrná délka přechodu HIV infekce do stadia AIDS je 10-15 let.
Nejčastější cestou přenosu je sexuální styk, přenos z matky na dítě v těhotenství, v průběhu porodu nebo při kojení, transfuze krve, nebo použití infikovaných injekčních stříkaček a jehel. Tady bych ráda zdůraznila, že pokud se chcete vyvarovat HIV, snažte se vyhýbat podezřelým osobám a dávejte si pozor na každém kroku. Často se stává, že drogově závislí, kteří jsou také vysoce ohroženi, jelikož používají nesterilní stříkačky a jehly a použijí je vícekrát, je nechají kdekoli volně ležet. Můžeme je nalézt na dětských hřištích, v MHD na sedadlech a na mnoha dalších místech, kde bychom to rozhodně nečekali.
A co se zmiňovaného sexu týče, riziko nákazy závisí na frekvenci styků a na přítomnosti drobných, byť jen mikroskopických poranění kůže nebo sliznice. Důležitý je také způsob sexuálních praktik, nejvíce nebezpečný je anální styk, po něm následuje styk vaginální, poměrně nejbezpečnější je orální sex, i když ani ten není bez nebezpečí. Slzy a sliny sice mohou obsahovat malou koncentraci viru HIV, zatím však nebyl popsán přenos jejich prostřednictvím. Nákaza při hlubokém polibku je teoreticky možná zejména v důsledku drobných poranění v dutině ústní nebo krvácejících dásní.
V současné době HIV/AIDS devastuje celé oblasti a brzdí hospodářský rozvoj řady zemí. Zvláště zoufalá je situace v jižní Africe. A teď se budu vyjadřovat hlavně v číslech. Např. Jihoafrická republika zaznamenala třicetinásobný nárůst infikovaných v posledních deseti letech a má dnes 4,2 mil. infikovaných (nejvíce na světě) z celkového počtu přibližně 41 750 000 obyvatel. Jenom tady se denně infikuje 1 700 lidí (na světě se denně infikuje asi 16 000 lidí). Lidé v produktivním věku představují 40% tohoto počtu. Polovinu všech infikovaných dospělých tvoří ženy a v některých oblastech je infikováno více než 25 % těhotných žen. Odhaduje se, že asi polovina všech patnáctiletých Afričanů zemře v průběhu života právě na AIDS.
Údajně na konci roku 2000 žilo na světě 36,1 mil. lidí s HIV/AIDS. Vezmeme-li v potaz, že na Zemi žije 6 miliard lidí, pak každý 162. obyvatel této planety je infikován. Téměř 95 % z celkového počtu nakažených žije v rozvojových zemích. Ve většině těžce postižených oblastí dochází k nákaze virem mezi 20. a 30. rokem života a k úmrtí o desetiletí později. Od začátku epidemie zemřelo na AIDS 21,8 mil. lidí, z toho 4,3 mil. dětí.
V České republice bylo do 30.9. 2001 zaznamenáno celkem 381 lidí s HIV a 153 s AIDS, 114 z nich již nežije. V ČR zůstává dominujícím způsobem přenosu infekce sexuální styk (83 % případů), a to buď homosexuální (64%) anebo heterosexuální (36 %), mírně stoupá počet HIV infikovaných uživatelů injekčních drog (tato skupina se vyznačuje i vysokou sexuální promiskuitou). Počet infikovaných žen tvoří přes 20 % všech registrovaných, přes 7 % bylo zachyceno při rutinním testování na graviditu a pár žen otěhotnělo v době, kdy již věděly o své nákaze. Do konce října se v ČR narodilo 37 infikovaným matkám celkem 38 dětí, u 3 z nich došlo k přenosu HIV.
Důkazem, že i u nás se HIV/AIDS stává stále aktuálnějším tématem jsou zvyšující se počty nakažených prostitutek na E55.
Ale to by k statistikám stačilo.
Dosud není znám žádný léčebný prostředek, který by vyléčil AIDS. Podávání léků nakaženým osobám vede jednoznačně k prodloužení života a ke zvýšení jeho kvality. Nejvýznačnějším prostředkem je zidovudin (Azitidin, Retrovir), může se kombinovat s dalšími léky. Léčba je velice nákladná a patří do rukou specialisty.
Infekci HIV je možno předcházet dodržováním pravidel bezpečného sexu. Nejlepší prevencí je zdravý sexuální partner, proto se doporučují monogamní styky s oboustrannou sexuální věrností. Je nutné se vystříhat styku s promiskuitou a prostitucí. Zvláště se klade důraz na používání kondomů. Kvalitní neporušený kondom je pro virus HIV nepropustný, není však vyloučeno jeho sklouznutí či protržení. Je také dobré používat vhodný lubrikační prostředek, vyvarujete se tím drobných poranění sliznice.
Vakcína k léčbě AIDS je ve stadiu klinických zkoušek (testuje se na dobrovolnících) a představuje jedinou naději pro zhruba 36 milionů lidí.
V současnosti by vědci také rádi vyvinuli preventivní očkování proti AIDS.
A co nám říká naše ústava?
258/2000 Sb.
§ 64
Opatření, kterým jsou povinny se podrobit fyzické osoby
Fyzická osoba, která onemocněla infekčním onemocněním nebo je podezřelá z nákazy, je podle povahy infekčního onemocnění povinna
a) podrobit se izolaci, podání specifických imunologických preparátů nebo chemoprofylaktik, potřebnému laboratornímu vyšetření, lékařské prohlídce a karanténním opatřením,
b) dodržovat omezení, popřípadě zákaz užívání zdroje pitné vody, potravin a dalších výrobků podezřelých z toho, že obsahují původce nákazy,
c) zajistit provedení nařízené ohniskové ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace,
d) zdržet se činnosti, která by mohla vést k dalšímu šíření infekčního onemocnění, a je-li běžnou součástí života, vykonávat ji tak, aby se riziko šíření snížilo,
e) sdělit orgánu ochrany veřejného zdraví nebo lékaři na jejich výzvu okolnosti důležité v zájmu epidemiologického vyšetřování.
§ 71
(1) U dárců krve, tkání, orgánů, spermatu a mateřského mléka se provádí povinné vyšetřování na virus lidského imunodeficitu při každém darování. Bez testu na virus lidského imunodeficitu není darování přípustné.
(2) Bez souhlasu fyzické osoby je možné provést test na virus lidského imunodeficitu
a) u těhotných žen,
b) u fyzické osoby, která má poruchu vědomí a u níž vyšetření na virus lidského imunodeficitu je významné z hlediska diferenciální diagnostiky a léčení bez provedení tohoto vyšetření může vést k poškození jejího zdraví,
c) u fyzické osoby, které bylo sděleno obvinění z trestného činu
ohrožování pohlavní nemocí včetně nemoci vyvolané virem lidského imunodeficitu nebo z trestného činu, při kterém mohlo dojít k přenosu této nákazy na jiné fyzické osoby,
d) u fyzické osoby, která je nuceně léčena pro pohlavní nemoc (§ 70).
(3) V ostatních případech lze vyšetření na virus lidského imunodeficitu provést jen se souhlasem fyzické osoby.
A konečný verdikt?
INFEKCE HIV JE NELÉČITELNÁ, ONEMOCNĚNÍ KONČÍ SMRTÍ!!!
|
|
|
Hodnocení článku |
|
Známka: 2.87
Počet hlasů: 373
|
|
|
Spřátelené weby:
