[Invisible]  [e-space]  [Nekultura]  [Nataceni.com]  [Postreh.com]  [Denikpolitika.cz] Retardér si právě čte: 8 lidí 
   
 Středa, 21. října 2020 svátek má Sabina, zítra Teodor


  Index
  kultura
  názory
  politika
  technika
  povídky
  rozhovory
  zdraví/sex
  historie
  reklamář


  Spřátelené weby:

Nekultura.cz

Medhiho fotoblog


Anketa: Král komiků (kategorie ženy)
Vydáno dne [23.07.2007] / rubrika [kultura]


Po mužích komicích musí logicky přijít na řadu ženy komičky. Zatímco v mužské kategorii dopředu nikdo nepochyboval o vítězství Vlasty Buriana, ženská kategorie postrádá jasnou favoritku. Vybral jsem pro vás deset nejvýraznějších dam české komedie a vy máte opět možnost zvolit jednu z nich za královnu komiček.

1. Nataša Gollová (27.2.1912 - 29.10.1988)
Z předválečné a válečné filmové éry se označením „filmová komička“ mohly honosit dvě ženy. Starší z nich Nataša Gollová byla jedním z největších komediálních talentů v českém filmu všech dob. Staccato v její řeči bralo mnoha divákům dech. Poprvé se před kamerou objevila v drobné roli ve filmu Kantor Ideál (1932). Její hvězda však vystoupala strmě vzhůru až v roce 1939 díky dvěma rolím: domácí putičky Marie Novákové v legendárním Kristiánovi a především pak hlavní role ztřeštěné a rozpustilé dívky Evy Norrové v komedii Martina Friče Eva tropí hlouposti. Ve druhých dvou jmenovaných filmech se setkala s Oldřichem Novým, který byl jejím partnerem ještě ve dvou Fričových komediích Hotel Modrá hvězda a Roztomilý člověk (obojí 1941). Diametrálně odlišnou roli plaché Helenky nabídl Gollové Otakar Vávra ve adaptaci Mrštíkova románu Pohádka máje (1940). Poválečný film nevyužíval jejího talentu naplno. Našly se vlastně jen dvě výrazné výjimky. Po boku Jana Wericha se představila jako Kateřina alias umělá žena Sirael v Císařově pekaři a Pekařově císaři (1951). O více než dvacet let později si střihla skvostný duet s méně známou herečkou Evou Svobodovou v rolích dvou popletených tetiček v komedii Zdeňka Podskalského Drahé tety a já (1974). Naposledy se objevila v televizním seriálu Sanitka (1984).

2. Věra Ferbasová (21.9.1913 – 4.8.1976)
Vedle Gollové se v rolích naivních třeštidel nejčastěji představovala absolventka obchodní akademie Věra Ferbasová, která původně pracovala jako sekretářka v divadle Vlasty Buriana. Narozdíl od Gollové však ze svého osvědčeného typu téměř nevykročila. Poprvé si zahrála ve filmovém románku V tom domečku pod Emauzy (1933). Pak už následovala série postav naivních dívenek, které ztělesnila ve filmech Cácorka (1935), Uličnice (1936), Švadlenka (1936), Děvčátko z venkova (1937), Falešná kočička (1937), Vdovička spadlá z nebe (1937), Andula vyhrála (1938), Pozor straší (1938), Venoušek a Stázička (1939) nebo Dceruška k pohledání (1940). Mírně odlišnou postavu jí nabídl snad jen Martin Frič v komedii Mravnost nade vše (1936). Jakožto dcera krále komiků Vlasty Buriana se představila ve filmu Zlaté dno (1942). Tato role byla na dlouhou dobu její poslední. Vrátila se až o patnáct let později v druhé části adaptace Haškova Švejka Poslušně hlásím (1957). Později si už zahrála jen dvě větší komediální role: potřeštěnou paní Mossieovou v Krejčíkově adaptaci hry Seana O´Caseyho Penzion pro svobodné pány (1967) a tetičku Luďka Soboty v historicky první komedii tandemu Svěrák-Smoljak Jáchyme, hoď ho do stroje! (1947).

3. Stella Zázvorková (14.4.1922-18.5.2005)
Hvězdou už podlé křestního jména, které dostala podle hrdinky stejnojmenného románu hvězdáře Camille Flammariona, byla před dvěma lety zesnulá Stella Zázvorková. Její filmografie čítá kolem 150 rolí ve filmech, seriálech a televizních inscenacích. Poprvé se před kamerou objevila v hudební komedii Hudba z Marsu (1955). Sice hrála většinou vedlejší role, pokaždé jim však dokázal vtisknout svou osobitou a nezaměnitelnou tvář. Z obrovského množství filmů, ve kterých hrála, stojí za zmínku především Anděl na horách (1955), Dobrý voják Švejk (1956), Až přijde kocour (1963), Limonádový Joe (1964), Čintamani a podvodník (1964), Svatba jako řemen (1967), Šíleně smutná princezna (1968), Čtyři vraždy stačí, drahoušku (1970), Pane, vy jste vdova! (1970), Dívka na koštěti (1972), Jak utopit doktora Mráčka (1974), Což takhle dát si špenát (1976) a mnoho další. Nejvíce se do srdcí diváků zapsala jako paní Nováková z taškařic Zítra to roztočíme, drahoušku (1976) a Co je doma, to se počítá, pánové (1980). Po revoluci se objevila například v oscarovém Koljovi (1996), divácky megaúspěšných Pelíšcích (1999) či filmu Babí léto, v němž napsal Jiří Hubač postavy postarších manželů na tělo Vlastimilu Brodskému a právě Zázvorkové. Velmi často hrála také v televizních seriálech Hříšní lidé města pražského, Chalupáři, Arabela, Létající Čestmír nebo Život na zámku. Její životní rolí je bezesporu skvostný duel s Janem Werichem v adaptaci Čechovova Medvěda (1961).

4. Jiřina Jirásková (17.2.1931)
V českém filmu se najde mnoho případů hereček, které si na své největší role počkaly až do věku umělecké zralosti. Jednou z nich je i Jiřina Jirásková. Její letitá absence v českém filmu byla způsobena nucenou přestávkou. Poprvé se před filmovou kamerou objevila v roce 1960 v dramatu Zbyňka Brynycha Smyk. Během šedesátých let odehrála asi dvacet rolí, povětšinou to však byly drobné role v dramatech Každý den odvahu (1964), Hotel pro cizince (1967) nebo Případ pro začínajícího kata (1969). Jejímu komediálnímu talentu dal poprvé vyniknout až její manžel Zdeněk Podskalský, který jí v roce 1969 svěřil roli prostitutky Marcely v komedii Světáci. V téže době získala ještě velkou roli Hany Bornové v seriálu na motivy románu Vladimíra Neffa Sňatky z rozumu. Pak už po roce 1970 přišla ona nucená téměř desetiletá pauza, ve které pouze dabovala postavy v animovaných filmech. Na filmové plátno se vrátila až díky dvěma komediím svého manžela Trhák (1980) a Křtiny (1981). Dále už následovaly populární komedie Jak svět přichází o básníky (1982), Jára Cimrman ležící spící (1983) či Troškova komediální trilogie Slunce, seno… Největší proslulost jí však přinesl režisér Karel Kachyňa, který ji v roce 1983 obsadil do role „bábi“ v tragikomedii Sestřičky (1983). Z její porevoluční tvorby stojí za zmínku především duel s Jiřinou Bohdalovou v Kachyňově dramatu Fany (1995). Často se také objevuje v televizních seriálech (Bylo nás pět, Život na zámku, Pojišťovna štěstí, Dobrá čtvrť).

5. Jiřina Bohdalová (3.5.1931)
Jen o necelé tři měsíce mladší než Jirásková je druhá z populárních „Jiřinek“, a sice Jiřina Bohdalová, která je bezesporu nejpopulárnější českou filmovou herečkou za posledních padesát let. První krůčky na filmovém plátně udělala už za války v dětských rolích (Madla zpívá Evropě, Dceruška k pohledání, Zlaté dno). Od začátku padesátých let byla obsazována do drobných roliček učitelek, úřednic, servírek či nevěst. První větší roli dostala až v roce 1963 ve filmu Vojtěcha Jasného Až přijde kocour. Hlavní roli si poprvé zahrála až v muzikálu Dáma na kolejích (1966), kde ztělesnila roli řidičky tramvaje Marie Kučerové, která se vzepře proti nevěře svého manžela, kterého hrál její tehdejší skutečný manžel Radoslav Brzobohatý. Velkou popularitu jí přinesly rovněž komedie Bílá paní (1965), Světáci (1969), Čtyři vraždy stačí, drahoušku (1970), Vražda ing. Čerta (1970) či detektivka Pěnička a paraplíčko (1970). Její dvě bezpochyby životní role jí nabídl Karel Kachyňa. Tou první je manželka náměstka ministra ztělesněného opět Radkem Brzobohatým v trezorovém dramatu Ucho (1970). Tu druhou získala o 25 let později ve filmu Fany (1995), kde ztvárnila titulní roli mentálně zaostalé ženy, za kterou získala Českého lva. Televize ji rovněž nabízela velký prostor v seriálech (F.L.Věk, Taková normální rodinka, Chalupáři, Létající Čestmír, My všichni školou povinní či v poslední době Pojišťovna štěstí) a estrádách, z nichž stojí za zmínku především Televarieté s Vladimírem Dvořákem.

6. Helena Růžičková (13.6.1936 – 4.1.2004)
Důkazem toho, že výborná herečka nemusí mít vizáž modelky, je Helena Růžičková, která byla díky své robustní postavě jednoznačně zapamatovatelná. Před kamerou se objevila poprvé již v roce 1949 v komedii Karla Steklého Soudný den. Hrála většinou drobné, i přesto však skvostné role jako například v komediích Bílá paní (1965), Pane, vy jste vdova! (1970), Vražda ing. Čerta (1970), Metráček (1971), Slaměný klobouk (1971) Dívka na koštěti (1972) nebo v legendární pohádce Tři oříšky pro Popelku (1973). Její životní rolí je bezpochyby maloměšťačka Heduš z trilogie o rodině Homolkových, kde předvedla širší škálu svého herectví než v ostatních komediích. Divácky nejpopulárnější je svérázná vesničanka Škopková z komediálního triptychu Zdeňka Trošky Slunce, seno… Krásné postavy ztvárnila i v televizních seriálech Vlak dětství a naděje (1985) a Přítelkyně z domu smutku (1992). Jejím synem byl herec Jiří Růžička, který zemřel v roce 1999. Ona jej následovala o pět let později.

7. Iva Janžurová (19.5.1941)
Vedle obou dvou Jiřinek se v Podskalského komedii Světáci (1969) objevila v roli prostitutky také Iva Janžurová, která byla v 60. a 70. letech jednou z nejobsazovanějších hereček v českém filmu. Debutovala v roce 1961 v komedii Hledá se táta. Na kontě má celou řadu komedií jako například Svatba jako řemen (1967), Penzion pro svobodné pány (1967), Čtyři vraždy stačí drahoušku (1970), Pane, vy jste vdova! (1970), Slaměný klobouk (1971), Homolka a Tobolka (1972), Drahé tety a já (1974), Páni kluci (1975), Marečku, podejte mi pero! (1976) nebo Což takhle dát si špenát (1976) a zároveň dramat Kočár do Vídně (1966), Petrolejové lampy (1971) či Morgiana (1972). Teprve až na přelomu milénia se jí podařilo tyto dva extrémy vybalancovat a její role ve filmech Co chytneš v žitě (1998), Ene Bene (2000) a Výlet (2002) jsou bohaté na komiku i tragiku zároveň. Z její seriálové tvorby je nejproslulejší sestra Huňková z Nemocnice na kraji města (1977), o které doktor Štrosmajer (Miloš Kopecký) říkal, že kdyby hloupost nadnášela, létala by jako holubička. V současnosti je Iva Janžurová členkou činohry Národního divadla. V jejích stopách jdou její dvě dcery Sabina a Theodora, které má se svým dlouholetým manželem režisérem Stanislavem Remundou.

8. Laďka Kozderková (26.6.1949 – 17.11.1986)
V současné záplavě muzikálové produkce si už jen málokdo uvědomí, která herečka byla první dámou českého muzikálu 70. a 80. let. Tou nebyl nikdo jiný než Laďka Kozderková, která byla někdy označována za českou Barbru Streisand. Její obrovské herecké, pěvecké i taneční nadání bylo vykompenzováno těžkou nemocí, které ve druhé polovině osmdesátých let podlehla. Majoritu její umělecké činnosti tvoří karlínské divadlo. Její filmová kariéra byla bohužel velmi krátká. Před kamerou se poprvé objevila v roce 1977 v komedii Řeknem si to příští léto. Dále následoval Kachyňův film Lásky mezi kapkami deště (1979) a komedie Hodinářova svatební cesta korálovým mořem (1979), Trhák (1980), Křtiny (1981), Když rozvod, tak rozvod (1982), Fešák Hubert (1984) a Jako jed (1985). Naposledy se objevila v maličké roli ve filmu Veselé vánoc přejí Chobotnice (1986), jehož premiéry se už bohužel nedočkala.

9. Jitka Molavcová (17.3.1950)
Když Jiří Suchý hledal po smrti Jiřího Šlitra svého nového partnera do komediální dvojice, našel jej právě v Jitce Molavcové, která do Semaforu nastoupila v roce 1970. V témže roce vyhrála v pěvecké soutěži Talent s písní Hany Hegerové Lásko má. Na semaforských prknech hrála ve hrách Kytice, Elektrická puma, Smutek bláznivých panen a stala se hlavní ženskou osobností tohoto divadla. Její životní rolí je bezpochyby Žofie Melicharová, která se poprvé objevila ve hře Jonáš, dejme tomu v úterý (1985). Ve filmu se neobjevovala až tak často. Zahrála si například po boku Karla Gotta v muzikálu Hvězda padá vzhůru (1974), v rodinné komedii Prázdniny pro psa (1981) či v televizním filmu Povídka malostranská (1981). Jakožto Melicharová se objevila také na filmovém plátně ve snímcích Jonáš a Melicharová (1986) a Jonáš, aneb Jak je důležité míti Melicharovou (1988). Po roce 2000 se objevila pouze v komedii Mach, Šebestová a kouzelné sluchátko (2001). Velmi populární je i u dětských diváků jakožto moderátorka Malého televizního kabaretu nebo dabérka Šmoulinky.

10. Dagmar Veškrnová-Havlová (22.3.1953)
Nejmladší z Top 10 filmových komiček je jediná herečka v historii českého filmu, která se provdala za prezidenta republiky. Je jí samozřejmě bývalá první dáma Dagmar Havlová, manželka Václava Havla, která se už v polovině 70. let proslavila pod jménem Dáša Veškrnová. Tehdy se objevila ve dvou komediích Juraje Herze Holky z porcelánu (1974) a Holka na zabití (1975). V těchto filmech dala velmi výrazně vyniknout svému komediálnímu talentu a bylo nad slunce jasnější, že český film našel novou Natašu Gollovou, tedy představitelku potřeštěných, hubatých, ale přesto citlivých dívek. V 70. a 80. letech pak šla z role do role. Za všechny stačí jmenovat komedie Zítra to roztočíme drahoušku (1976), Co je doma to se počítá, pánové (1980), Trhák (1980), Křtiny (1981), Buldoci a třešně (1981) nebo horor Upír z Feratu. Po revoluci si ještě zahrála po boku Bolka Polívky v lidové komedii Věry Chytilové Dědictví aneb Kurvahošiguntentag (1992). Často hrála rovněž v televizních seriálech (Nemocnice na kraji města, Doktor z vejminku, Návštěvníci, Bylo nás pět, Hříchy pro diváky detektivek, Když se slunci nedaří, Život na zámku). Za prezidenta Václava Havla se provdala 4. ledna 1997.

Hlasovat můžete pro své tři favoritky prostřednictvím komentářů k článku následujícím způsobem: 1. do komentáře napište první až třetí místo, 2. k pořadovému číslu vždy přidejte startovní číslo vaší favoritky, 3. každé první místo je za tři body, druhé za dva a třetí za jeden. Uzávěrka je 23. srpna 2007.


Hodnocení článku
[1]  [2]  [3]  [4]  [5] -
Známka: 2.93
Počet hlasů: 2864


Komentáře k článku:

thomaslist thomaslist

3.10.2020 10:58

Best App Development Uber Clone

17.06.2020 12:30

dir Gaia1956

30.07.2019 16:58

smart Gaia1956

30.07.2019 16:57

rem Gaia1956

30.07.2019 16:57

launch Gaia1956

30.07.2019 16:56

bit Gaia1956

30.07.2019 16:56

clinic Gaia1956

30.07.2019 16:56

dfsfs huangliyue

8.08.2018 08:46

nike clearance nike clearance

4.07.2018 03:25

uh8uh8 hongjunming

21.04.2018 07:30

RE:hlasování chenlixiang

6.04.2018 01:05

xiaozheng6666 Q

10.01.2018 03:47

20171227caihuali 20171227caihuali

27.12.2017 09:13

20171109caihuali 20171109caihuali

9.11.2017 03:29

d ylq

27.09.2017 08:28

SSS beibei

7.08.2017 15:04

Je Petr Nejidertujink

23.04.2008 09:49

hlasování Věrka

8.08.2007 12:42

hlasování Kokoška

1.08.2007 12:09

Hlasování PX

30.07.2007 10:22

hlasování Z.

29.07.2007 16:04

hlasování k4zbyvo

29.07.2007 15:49

hlasování madras

26.07.2007 15:17

hlasování Cuketa

26.07.2007 09:17

hlasuj m od č

25.07.2007 23:03

hlasování Alena

24.07.2007 12:29

HLASOVÁNÍ Pankrác

24.07.2007 10:46

hlasování B.

23.07.2007 07:15

hlasování Blanka

23.07.2007 06:40

Nahoru | Přidat komentář | Zobrazit komentáře | hlavní strana 

  Autor článku:
Vladimír Stibořík
Vladimír Stibořík Kulturní redaktor :o)

  Anketa:
Máme Retardér obnovit?
Ano, byl by to humor.
 35%
Ne, jeho doba pominula.
 33%
Tato exhumace dostačuje.
 32%
Hlasovalo: 294295 lidí.

  Nejčtenější články:
David Spilka – Stříbrný sen (recenze) (14176)
Raindown – Tom (recenze) (12380)
Petr Haničinec – nekrolog (13354)
Barevný svět Martina Ševčíka (12654)
Josef Vinklář – nekrolog (13849)
Anketa: Král komiků (kategorie dvojice) (12067)
Luciano Pavarotti – nekrolog (13550)
Teď královnou je Nataša Gollová (14073)
Petr Bende – portrét (14373)
Anketa: Král komiků (kategorie ženy) (11194)
Jiří Zahajský – nekrolog (13303)
Králem komiků je Vlasta Burian (12778)
Kelly Clarkson – My December (recenze) (13012)
L.B.P. – Story Of Life (recenze) (9439)
Bon Jovi – Lost Highway (recenze) (10155)
vydavatel: Jan Soukup
šéfredaktor: Jaroslav Konáš
kontakt: redakce(at)retarder.cz
(c) Invisible systems 1999-2020 a uvedení autoři.
Publikování nebo šíření obsahu Retardéru je bez našeho písemného souhlasu zakázáno.
ISSN 1213-5941
program&design: www.invisible.cz